2019
Mýty a tradice středoevropské univerzitní kultury
FASORA, Lukáš a Jiří HANUŠZákladní údaje
Originální název
Mýty a tradice středoevropské univerzitní kultury
Název anglicky
Myths and traditions of Central European university culture
Autoři
FASORA, Lukáš (203 Česká republika, garant, domácí) a Jiří HANUŠ (203 Česká republika, domácí)
Vydání
1. vyd. Brno, 224 s. Dějiny Masarykovy univerzity, 2019
Nakladatel
Masarykova univerzita
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Odborná kniha
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/19:00109141
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-210-9117-7
Klíčová slova česky
univerzita; kultura; moderní dějiny; střední Evropa
Klíčová slova anglicky
university culture; modern history; Middle Europe
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 21. 1. 2020 11:02, Mgr. Hana Ambrožová
V originále
Prostřednictvím takzvaných „mýtů“ se autoři pokusili odkrýt několik problémů univerzit, které jsou z historické perspektivy významné pro evropské (středoevropské) prostředí a zvláště pak pro prostředí české. Cílem historického bádání na poli univerzitní kultury je poukázat na kontinuitu i diskontinuitu vývoje univerzit, a to od jejich středověkých počátků až po současnost. Autorům–historikům takové konstatování nestačí, ptají se dál a snaží se v knize nalézt odpovědi na otázky: V čem konkrétně spočívá tato „kontinuita“ a „diskontinuita“? Rozumíme dobře pojmům, které se používaly pro univerzitní vzdělání a bádání například ve středověku, ale třeba i v devatenáctém století? Nedošlo v novověku nebo v průběhu 20. století k takovým změnám, které zcela změnily smysl a poslání univerzit, jednotlivých fakult, očekávání veřejnosti? Nezměnila masová kultura na přelomu 19. a 20. století a posléze „masifikace“ vysokoškolského vzdělání ve druhé polovině 20. století cíle, jichž má univerzita ve společnosti plnit? Nezměnili se zásadně i „aktéři dění“- univerzitní profesoři, docenti, další učitelé a konečně studenti? Nepronikly do univerzit vlivy z ekonomiky a politiky natolik, že proměnily jejich vnitřní strukturu? A nejsou dnešní úvahy nad univerzitami, jejich ideály a potřebami, jejich bojem za samostatnost a nezávislost, jejich úsilím o konkurenceschopnost, jejich hledáním kritérií pro hodnocení výkonů, jejich vnitřní nestabilitou vlastně výrazem hluboké krize, v nichž se celý univerzitní svět nachází? Nezbývají už jen „mýty“, které nám sice pomohou zobrazit univerzitní svět včerejška, pro dnešní podobu však doposud nemáme přesnějších slov? „Kniha je dílem skutečně vysoce aktuálním a přínosným, neboť reaguje svěžím způsobem na řadu zahraničních i domácích diskuzí o poslání univerzit v minulosti, současnosti a budoucnosti. Zároveň vysoce oceňuji závěrečné podněty autorů k diskuzi o kontinuitě a diskontinuitě v současném chápání společenského poslání univerzit. Z metodologického hlediska vycházejí autoři z konceptu různých mýtů, jimiž univerzity zaštiťovaly a do jisté míry stále zaštiťují legitimitu své existence.“ prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc., Univerzita Karlova (z recenzního posudku)
Anglicky
The aim of this historical investigation into university culture is to show continuities and discontinuities in the development of Central European universities, from their ecclesiastical origins in the Middle Ages to the challenges they face in the competitive world of advanced education today. Through the study of the so-called ‘myths’, the authors have sought to uncover those issues that have historically been important to universities in the region, particularly those in the Czech lands. As distinguished historians, however, the authors go beyond this, seeking to address the following questions: • What are these ‘continuities’ and ‘discontinuities’? • What can we learn from the terms used to describe university education and research? How have these changed from the Middle Ages, through the nineteenth century to today? • During the modern age and throughout the twentieth century, what are the drivers that have so entirely transformed the purpose and mission of universities themselves and of their faculties; and how have public expectations of universities changed? • What effects have the evolution of mass culture at the turn of the nineteenth and twentieth centuries, and then the rise of mass university education in the second half of the twentieth century, had on universities’ social purpose? • How have the lives of the participants in these events – the professors, readers, lecturers and other teaching staff, and, finally, the students – been affected by the changes? • Have the structures of universities remained resistant to influence from the economy and politics? • Are universities in crisis? Are their ideals and needs – their struggles for independence and autonomy, their efforts to be competitive, their search for meaningful performance criteria and their internal instability – in fact an expression of a deep crisis in which the universities find themselves today? • Isn’t it the case that all we are left with today are the ‘myths’? These may be helpful to portray the university environment of yesteryear, but where are the equivalent terms we can employ to describe universities today? ‘This is a highly topical and rewarding book, as it provides a fresh rejoinder to many foreign and domestic discussions about the past, present and future mission of universities. I very much appreciate the authors’ concluding observations on the debate about continuities and discontinuities in the social mission of universities as presently understood. In terms of method, the authors’ point of departure is the mythology that universities have used to argue their own legitimacy; to a certain extent, they continue to use it.’ From review by Professor Jiří Štaif, Charles University