Model změn ve zbarvení ještěrek

SMOLINSKÝ, Radovan, Tereza DRAČKOVÁ, Zuzana HIADLOVSKÁ, Matej DOLINAY a Natália MARTÍNKOVÁ. Model změn ve zbarvení ještěrek. In Zoologické Dny 2019. 2019.

Základní údaje

• Originální název: Model změn ve zbarvení ještěrek
• Název česky: Model změn ve zbarvení ještěrek
• Název anglicky: Model of changes lizard coloration
• Autoři: SMOLINSKÝ, Radovan, Tereza DRAČKOVÁ, Zuzana HIADLOVSKÁ, Matej DOLINAY a Natália MARTÍNKOVÁ.
• Vydání: Zoologické Dny 2019, 2019.

Další údaje

• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: zoologicke dny 2019
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• Klíčová slova česky: Ještěrka obecná, Lacerta agilis, barevný polymorfizmus, selekce, predace, sexuální fitnes
• Klíčová slova anglicky: Sand lizard, Lacerta agilis, colour polymorphism, selection, predation, sexual fitness

Anotace

Zbarvení jedince poskytuje pasivní ochranu před predátory, a proto se často ztotožňuje s maskováním. Nicméně toto není jeho jediným úkolem. U mnoha druhů plazů pozorujeme výraznou variabilitu nejenom v barvě, ale i ve vzorech, které vytváří. Tato variabilita však není pouze mezidruhová, ale zahrnuje i individuální rozdíly v rámci druhu. Důvodem tohoto jevu je snaha o zvýšení vlastní atraktivity a tím pomoci šíření svých genů přilákáním co největšího množství sexuálních partnerů. Výrazné zbarvení navíc pomáhá k odrazení soků nekonfliktním způsobem. Negativem, které toto řešení přináší je ovšem zvýšené riziko predace. To je navíc umocněno schopností predátora vnímat konkrétní barevné spektrum. Selekce by tedy měla v tomto případě vyřazovat ty barevné aberace, které v konkrétním prostředí selhávají. Široká škála biotopů, které obývá ještěrka obecná (Lacerta agilis) v rámci svého geografického areálu proto nahrává výskytu vysokého počtu barevných aberací. Jako taková proto představuje vhodný model pro studie barevného polymorfismu. V naší studii jsme se zaměřili na hodnocení rozdílů individuálního zbarvení jedinců v průběhu sezony na několika biotopech pomocí kvantitativních metod zpracování obrazu. Odstraněním vlivu konkrétního barevného vzoru se nám podařilo porovnat změny v barvě a standardizovat konkrétní barevné aberace od standardního vzoru. Tím jsme vytvořili mechanistický evoluční model barevnosti ještěrky obecné.

Anotace česky

Zbarvení jedince poskytuje pasivní ochranu před predátory, a proto se často ztotožňuje s maskováním. Nicméně toto není jeho jediným úkolem. U mnoha druhů plazů pozorujeme výraznou variabilitu nejenom v barvě, ale i ve vzorech, které vytváří. Tato variabilita však není pouze mezidruhová, ale zahrnuje i individuální rozdíly v rámci druhu. Důvodem tohoto jevu je snaha o zvýšení vlastní atraktivity a tím pomoci šíření svých genů přilákáním co největšího množství sexuálních partnerů. Výrazné zbarvení navíc pomáhá k odrazení soků nekonfliktním způsobem. Negativem, které toto řešení přináší je ovšem zvýšené riziko predace. To je navíc umocněno schopností predátora vnímat konkrétní barevné spektrum. Selekce by tedy měla v tomto případě vyřazovat ty barevné aberace, které v konkrétním prostředí selhávají. Široká škála biotopů, které obývá ještěrka obecná (Lacerta agilis) v rámci svého geografického areálu proto nahrává výskytu vysokého počtu barevných aberací. Jako taková proto představuje vhodný model pro studie barevného polymorfismu. V naší studii jsme se zaměřili na hodnocení rozdílů individuálního zbarvení jedinců v průběhu sezony na několika biotopech pomocí kvantitativních metod zpracování obrazu. Odstraněním vlivu konkrétního barevného vzoru se nám podařilo porovnat změny v barvě a standardizovat konkrétní barevné aberace od standardního vzoru. Tím jsme vytvořili mechanistický evoluční model barevnosti ještěrky obecné.

Anotace anglicky

The coloration of an individual provides passive protection from predators and is therefore often considered camouflage. However, coloration may have other functions. In reptiles, we can observe variability in colour as well as the patterns created by the colors. The variability is present between species and also between individuals that belong to a single species. The coloration variability increases attractiveness of the individual and thus increases its sexual fitness. The distinctive coloration helps to repent the rivals in a non-conflicting way. The trade-off to sexually selected coloration can lead to an increased risk of predation. Natural selection should exclude the colour aberrations that fail to decrease predation risk in the particular environment. The wide range of habitats inhabited by the sand lizard (Lacerta agilis) within its geographical range coincide with the occurrence of colour aberrations. The sand lizard is thus a suitable model for colour polymorphism studies. In our study, we focused on assessing differences in individual coloration of individuals during the active season at several biotopes using quantitative imaging techniques. By removing the effect of a particular colour pattern, we managed to compare colour changes and differentiate specific colour aberrations from the standard pattern. We created a mechanistic evolutionary model of the sand lizard colour.