Narativní paměť a pohádky

KRÁSA, Jan. Narativní paměť a pohádky. In XXVI. ročník konference České asociace pedagogického výzkumu. 2018.

Základní údaje

• Originální název: Narativní paměť a pohádky
• Název anglicky: Narrative memory and fairy tales
• Autoři: KRÁSA, Jan (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: XXVI. ročník konference České asociace pedagogického výzkumu, 2018.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 50103 Cognitive sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14410/18:00106580
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• Klíčová slova česky: narativní paměť; narativní kompetence; narativizační prostředky; pohádky; salience sekvencí
• Klíčová slova anglicky: narrative memory; narrative competence; narrative means; fairy tales; event saliency

Anotace

Ve prezentovaném výzkumu bylo analyzováno 91 vyprávění pohádky o Červené Karkulce od dětí mezi 4 a 9 lety. Analýza se věnovala dvěma hlavním oblastem výzkumu narace: makrostruktuře a mikrostruktuře příběhu. Pro výzkum makrostruktury byly použity principy funkcionální analýzy (Propp, 1968) a příběh ČK byl rozdělen do 32 sekvencí. U získaných vyprávění byl zaznamenáván výskyt jednotlivých sekvencí. Frekvence jednotlivých sekvencí ve všech vyprávěních odhaluje procesy, které vytvářejí narativní reprezentace. Analýza mikrostruktury příběhu spočívala ve sledování jevů, které narativní reprezentaci realizují ve vyprávění, resp. i těch, které vytvářejí kohezi příběhu. V získaných vyprávěních se odráží (patrně autonomní) proces porozumění informaci v narativní podobě, který je schopen izolovat důležité a méně důležité části příběhu. Salience jednotlivých událostí v získaných vyprávění dětí odpovídá pokročilé analýze příběhu. Děti ovšem postupy formální analýzy příběhů neznají – musí tedy disponovat (vrozeným?) kognitivním aparátem, který jim takovou analýzu umožní.

Anotace anglicky

The presented research analyzed 91 stories of the Little Red Riding Hood (LRRH) fairy tale from children between 4 and 9 years. The analysis dealt with two main areas of narrative research: the macrostructure and the microstructure of the story. Principles of functional analysis (Propp, 1968) were used for macrostructure research and the LRRH story was divided into 32 sequences. The occurrence of individual sequences was recorded in the obtained narratives. The frequency of individual sequences in all narratives reveals the processes carried out during the constitution of the narrative representations. Analysis of the microstructure of the story consisted in observing the phenomena that the narrative representation implements (narrative means) in the narrative. The obtained narratives reflect (probably an autonomous) process of understanding information in a narrative that is able to isolate important and less important parts of the story. The salience of the individual events in the children's storytelling corresponds to the advanced story analysis. However, children do not know the formal analysis of stories - they must have a (innate?) cognitive apparatus that allows them to do so.