2018
Formalizující modelování v neintencionální historii náboženství : Transdisciplinarita mezi přírodní vědou a historickou religionistikou?
HAMPEJS, Tomáš a Aleš CHALUPAZákladní údaje
Originální název
Formalizující modelování v neintencionální historii náboženství : Transdisciplinarita mezi přírodní vědou a historickou religionistikou?
Název anglicky
Formalizing Modeling in the Nonintentional History of Religions : Transdisciplinarity between the Natural Sciences and History of Religions?
Autoři
HAMPEJS, Tomáš (203 Česká republika, domácí) a Aleš CHALUPA (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Religio : revue pro religionistiku, Brno, Česká společnost pro religionistiku, 2018, 1210-3640
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60304 Religious studies
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/18:00106598
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky
formalizing modeling; nonintentional historiography; mathematical modeling; agent-based simulations; computational humanities; digital humanities; network analysis; complex systems; cognitive historiography of religion
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 16. 2. 2022 20:15, Mgr. Ivona Vrzalová
V originále
Článek představuje novou oblast transdisciplinárního vědeckého studia náboženství kombinující metody humanitních a přírodovědných oborů se zvláštním zaměřením na studium komplexních adaptivních systémů. Diskutuje o teoretických cílech a podmínkách výzkumu v této oblasti a nabízí krátký přehled vybraných případových studií, které dokládají přínosnost tohoto přístupu. Příspěvek se připojuje k současným epistemologickým diskusím o možnostech propojování odborných znalostí přírodních věd se znalostmi v humanitních vědách a zaujímá pragmatický postoj mezi normativní výzvou k vědeckému studiu náboženství a diskusí o inovativních metodických horizontech vznikajících v oblasti digitálních humanitních věd. Hlavní pozornost je věnována praxi "formalizujícího modelování" a jeho možnému využití v historicky orientovaném studiu náboženství. Na jedné straně článek upozorňuje na omezený přínos kognitivní vědy o náboženství pro projekt historiografie náboženství. Na straně druhé pak článek diskutuje limity konvenční historiografie, které vyplývají z orientace na dějinné události a jejich aktéry spíše než na historii tzv. dlouhého trvání. Obecně práce argumentuje pro doplnění „blízkého čtení“ historických pramenů „vzdáleným čtením“ a výzkum založený na formulaci a ověřování hypotéz s využitím různých formalizujících modelových přístupů (GIS, agentové modelování, komplexní sítě) a výpočetních metod. Diskutované metody nabízejí nové způsoby reprezentace dat a jsou chápány nejen jako inovativní způsoby řešení historických problémů, ale také jako platforma umožňující kladení nových otázek založených na propojování přírodovědeckých a humanitních poznatků.
Anglicky
The article introduces a new area of the transdisciplinary scientific study of religion which combines methods from the humanities and sciences with a special focus on the study of complex adaptive systems. It discusses the area’s theoretical aims and conditions while offering a short review of selected case studies which demonstrate the merit of the approach. The paper joins present epistemological discussions about combining the expertise of the sciences and humanities and takes a pragmatic stance between the normative exhortation for the scientific study of religions and the discussion of innovative methodological horizons emerging from digital humanities. The central position is dedicated to the practice of “formalizing modeling” and its possible research utility in the historically grounded study of religions. On the one hand, the article notices the limited contribution of the cognitive science of religion project to a historiographical study of religions. On the other hand, the article discusses the limits of conventional historiography arising from an orientation to the histories of events and persons rather than to histories of so-called “long duration”. Generally, the paper argues for the complementing of the “close reading” of historical sources with “distant reading” and hypothesis-driven research utilizing a variety of formal modeling approaches (GIS, agent-based modeling, complex networks) and computer-based methods. The discussed methods offer new ways of representing data and are understood not only as innovative means of solving historical problems but also as a platform for asking new questions based on the fusion of scientific and humanistic imaginations.
Návaznosti
| MUNI/M/1867/2014, interní kód MU |
|