2018
Das Ende Großmährens – Überlegungen zur relativen und absoluten Chronologie des ostmitteleuropäischen Frühmittelalters
MACHÁČEK, Jiří; Petr DRESLER a Renáta PŘICHYSTALOVÁZákladní údaje
Originální název
Das Ende Großmährens – Überlegungen zur relativen und absoluten Chronologie des ostmitteleuropäischen Frühmittelalters
Název česky
Zánik Velké Moravy – úvahy o relativní a absolutní chronologii raného středověku ve středovýchodní Evropě
Název anglicky
The Fall of Great Moravia. Reflections on relative and absolute chronology of Early Middle Ages in the East-Central Europe
Autoři
Vydání
Praehistorische Zeitschrift, Berlin - New York, Walter de Gruyter, 2018, 0079-4848
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60102 Archaeology
Stát vydavatele
Německo
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 0.441
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/18:00101794
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
UT WoS
EID Scopus
Klíčová slova česky
Velká Morava; šperk; radiokarbonové datování; chronologie; Pohansko u Břeclavi; raný středověk
Klíčová slova anglicky
Great Moravia; jewellery; radiocarbon dating; chronology; Pohansko near Břeclav; Early Middle Ages
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 23. 4. 2024 10:43, Mgr. Michal Petr
V originále
Die Datierung des sogenannten großmährischen Schmucks und der großmährischen Kirchenfriedhöfe gehört zu den zentralen Aufgaben der Archäologie des frühen Mittelalters. In den vergangenen 60 Jahren wurden reiche Gräber untersucht, auf deren Basis chronologische Systeme entwickelt wurden, die dabei helfen, europaweit Funde des 9. bis 10. Jahrhundert zu datieren. Diese Studie beschäftigt sich mit der Frage, wie lange herausragende Objekte wie luxuriöser Schmuck als Teil der lebenden Kultur noch in Verwendung war, außerdem mit dem Zeitpunkt, bis zu dem in Mähren Menschen in ihrer traditionellen einheimischen Tracht auf den Kirchfriedhöden bestattet wurden. Zur Klärung der Frage wurden Grabbeigaben aus Pohansko bei Břeclav sowie Radiokarbondatierungen herangezogen, deren Anwendung in der Archäologie des frühen Mittelalters noch wenig üblich ist. Das Ergebnis der vorliegenden Forschungen ist die Feststellung, dass entsprechende Bestattungen auf Friedhöfen der großmährischen Kirchen bis zur Mitte des 10. Jahrhunderts konstant und zum Teil noch darüber hinaus erfolgten. Dort wurden Menschen beigesetzt, welche eine mit luxuriösem Schmuck kombinierte typisch mährische Tracht trugen. Ab den 1970er Jahren präferierte Datierungsansätze konnten damit korrigiert werden, Vorstellungen aus den 1950er und 1960er Jahren zur Datierung der großmährischen materiellen Kultur erwiesen sich hingegen als zutreffend.
Česky
Datování tzv. velkomoravského šperku a velkomoravských kostelních hřbitovů patří k důležitým úkolům archeologie raného středověku. Chronologické systémy vypracované na základě bohatých hrobů prozkoumaných v posledních 60 letech na území České republiky pomáhají při datování archeologických památek z 9. a 10. stol. v celé Evropě. Tato studie se zabývá otázkou jak dlouho zůstal honosný šperk součástí živé kultury a do kdy existovaly na Moravě nejstarší kostelní hřbitovy, kde pochovávali lidé, odění do tradičního velkomoravského kroje. Řešení této problematiky se opírá o vyhodnocení nálezů z hrobových celků objevených na Pohansku u Břeclavi a především o radiokarbonové datování, jehož použití stále není v raně středověké archeologii úplně běžné. Výsledkem prezentovaného výzkumu je zjištění, že na velkomoravských kostelních hřbitovech se kontinuálně pohřbívalo až do poloviny 10. stol., někde možná i o něco déle. Lidé zde byli pochovaní v typickém velkomoravském kroji, jehož součástí byl i diskutovaný šperk. Jde o podstatnou korekci dosavadních názorů a částečný návrat k původnímu datování velkomoravské materiální kultury z 50. a 60. let 20. stol.
Návaznosti
| GA18-08646S, projekt VaV |
|