Das Ende Großmährens – Überlegungen zur relativen und absoluten Chronologie des ostmitteleuropäischen Frühmittelalters

MACHÁČEK, Jiří, Petr DRESLER a Renáta PŘICHYSTALOVÁ. Das Ende Großmährens – Überlegungen zur relativen und absoluten Chronologie des ostmitteleuropäischen Frühmittelalters. Praehistorische Zeitschrift. Berlin - New York: Walter de Gruyter, 2018, roč. 93, č. 2, s. 307-348. ISSN 0079-4848. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1515/pz-2018-0010.

Základní údaje

• Originální název: Das Ende Großmährens – Überlegungen zur relativen und absoluten Chronologie des ostmitteleuropäischen Frühmittelalters
• Název česky: Zánik Velké Moravy – úvahy o relativní a absolutní chronologii raného středověku ve středovýchodní Evropě
• Název anglicky: The Fall of Great Moravia. Reflections on relative and absolute chronology of Early Middle Ages in the East-Central Europe
• Autoři: MACHÁČEK, Jiří (203 Česká republika, garant, domácí), Petr DRESLER (203 Česká republika, domácí) a Renáta PŘICHYSTALOVÁ (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Praehistorische Zeitschrift, Berlin - New York, Walter de Gruyter, 2018, 0079-4848.

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60102 Archaeology
• Stát vydavatele: Německo
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Impakt faktor: Impact factor: 0.441
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/18:00101794
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.1515/pz-2018-0010
• UT WoS: 000463892100005
• Klíčová slova česky: Velká Morava; šperk; radiokarbonové datování; chronologie; Pohansko u Břeclavi; raný středověk
• Klíčová slova anglicky: Great Moravia; jewellery; radiocarbon dating; chronology; Pohansko near Břeclav; Early Middle Ages
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Die Datierung des sogenannten großmährischen Schmucks und der großmährischen Kirchenfriedhöfe gehört zu den zentralen Aufgaben der Archäologie des frühen Mittelalters. In den vergangenen 60 Jahren wurden reiche Gräber untersucht, auf deren Basis chronologische Systeme entwickelt wurden, die dabei helfen, europaweit Funde des 9. bis 10. Jahrhundert zu datieren. Diese Studie beschäftigt sich mit der Frage, wie lange herausragende Objekte wie luxuriöser Schmuck als Teil der lebenden Kultur noch in Verwendung war, außerdem mit dem Zeitpunkt, bis zu dem in Mähren Menschen in ihrer traditionellen einheimischen Tracht auf den Kirchfriedhöden bestattet wurden. Zur Klärung der Frage wurden Grabbeigaben aus Pohansko bei Břeclav sowie Radiokarbondatierungen herangezogen, deren Anwendung in der Archäologie des frühen Mittelalters noch wenig üblich ist. Das Ergebnis der vorliegenden Forschungen ist die Feststellung, dass entsprechende Bestattungen auf Friedhöfen der großmährischen Kirchen bis zur Mitte des 10. Jahrhunderts konstant und zum Teil noch darüber hinaus erfolgten. Dort wurden Menschen beigesetzt, welche eine mit luxuriösem Schmuck kombinierte typisch mährische Tracht trugen. Ab den 1970er Jahren präferierte Datierungsansätze konnten damit korrigiert werden, Vorstellungen aus den 1950er und 1960er Jahren zur Datierung der großmährischen materiellen Kultur erwiesen sich hingegen als zutreffend.

Anotace česky

Datování tzv. velkomoravského šperku a velkomoravských kostelních hřbitovů patří k důležitým úkolům archeologie raného středověku. Chronologické systémy vypracované na základě bohatých hrobů prozkoumaných v posledních 60 letech na území České republiky pomáhají při datování archeologických památek z 9. a 10. stol. v celé Evropě. Tato studie se zabývá otázkou jak dlouho zůstal honosný šperk součástí živé kultury a do kdy existovaly na Moravě nejstarší kostelní hřbitovy, kde pochovávali lidé, odění do tradičního velkomoravského kroje. Řešení této problematiky se opírá o vyhodnocení nálezů z hrobových celků objevených na Pohansku u Břeclavi a především o radiokarbonové datování, jehož použití stále není v raně středověké archeologii úplně běžné. Výsledkem prezentovaného výzkumu je zjištění, že na velkomoravských kostelních hřbitovech se kontinuálně pohřbívalo až do poloviny 10. stol., někde možná i o něco déle. Lidé zde byli pochovaní v typickém velkomoravském kroji, jehož součástí byl i diskutovaný šperk. Jde o podstatnou korekci dosavadních názorů a částečný návrat k původnímu datování velkomoravské materiální kultury z 50. a 60. let 20. stol.

Anotace anglicky

The Fall of Great Moravia. Reflections on relativeand absolute chronology of Early Middle Ages in theEast-Central Europe. Dating the so-called Great Moravianjewelry and Great Moravian church graveyards is one ofthe crucial tasks of archaeology of the Early Middle Ages.The chronological systems developed based on the richgraves investigated over the past 60 years within theCzech Republic help in dating archaeological finds fromthe 9th to the 10th century all over Europe. This studyaddresses the question of how long the luxury jewelryexisted as part of living culture and until when the earliestchurch graveyards with burials of people clad in thetraditional Great Moravian costume existed in Moravia.The solution to this problem is supported by assessmentsof finds from graves excavated at Pohansko near Břeclavand, most importantly, by radiocarbon dating the applicationof which is still not common in archaeology of theEarly Middle Ages. The result of the present research is afinding that in Great Moravian church graveyards burialscontinued consistently until the mid-10th century, occasionallyprobably even a little longer. People were interredthere wearing the typical Great Moravian costume whichincluded the luxury jewelry as its component. It is a significantcorrection of the previous opinions and a partialreturn to the original dating of Great Moravian materialculture from the 1950s and 1960s.

Návaznosti

• GA18-08646S, projekt VaV: Název: Vznik raně středověké šlechty ve středovýchodní Evropě. Archeologicko-historický pohled

Investor: Grantová agentura ČR, Vznik raně středověké šlechty ve středovýchodní Evropě. Archeologicko-historický pohled