Hydrotermální turmalinizace v metapelitech z vulkanosedimentárního komplexu jednotky Uenchiin (Mongolský Altaj, JZ Mongolsko)

PECHÁČKOVÁ, Nikola, Marek SLOBODNÍK a David BURIÁNEK. Hydrotermální turmalinizace v metapelitech z vulkanosedimentárního komplexu jednotky Uenchiin (Mongolský Altaj, JZ Mongolsko). In Studentská geologická konference. 2018. ISBN 978-80-210-8961-7.

Základní údaje

• Originální název: Hydrotermální turmalinizace v metapelitech z vulkanosedimentárního komplexu jednotky Uenchiin (Mongolský Altaj, JZ Mongolsko)
• Název česky: Hydrotermální turmalinizace v metapelitech z vulkanosedimentárního komplexu jednotky Uenchiin (Mongolský Altaj, JZ Mongolsko)
• Název anglicky: Hydrothermal turmalinization in metapelites from vulcano-sedimetary complex of the Uenchiin unit (Mongolian Altai, SW Mongolia)
• Autoři: PECHÁČKOVÁ, Nikola, Marek SLOBODNÍK a David BURIÁNEK.
• Vydání: Studentská geologická konference, 2018.

Další údaje

• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• ISBN: 978-80-210-8961-7
• Klíčová slova česky: turmalín; metamorfóza; metapelity; jednotka Uenchiin; fluidní inkluze
• Klíčová slova anglicky: tourmaline; metamorphosis; metapelites; Uenchiin unit; fluid inclusions

Anotace

Epizonálně metamorfovaný vulkanosedimentární komplex, pravděpodobně stáří silur až devon, reprezentuje spodní část jednotky Uenchiin (Dandar & Enkhbaatar, 1999). Tato jednotka leží na JZ Mongolska severně od metamorfovaného teránu Tseel. Oblast byla konsolidována během variské orogeneze. Turmalinizace je vázaná na křemenné žíly a postihuje chlorit-sericitické až sericitické fylity (Hanžl et al., 2012b). V turmalinitech se často vyskytují pásky s převahou turmalínu nebo křemene o mocnosti několika mm. Tyto pásky jsou orientovány souhlasně s foliací okolních fylitů (Hanžl et al., 2012a). Studované vzorky pochází z turmalinitu při kontaktu s hydrotermální křemennou žilou. Petrograficky jsou poměrně jednoduché a skládají se převážně z turmalínu a křemene. V některých oblastech se turmalinizace vyskytuje v asociaci s magnetitovým zrudněním, které má podobu až několik dm mocných pásků uložených souhlasně s foliací okolních fylitů. Ve zrudnění se střídají pásky s převahou středně zrnitého automorfního magnetitu a oxyhydroxidy Fe (produkty rozkladu magnetitu) s pásky karbonátu a křemene. Akcesoricky se vyskytuje nejspíše přeměněný hematit, turmalín, rutil, chlorit či chloritizovaný biotit. Turmalín z turmalinitů svým chemickým složením odpovídá dravitu s poměry (Mg/Fe+Mg) = 0,55–0,65 a Vak/(Na+K+Vak) = 0,35–0,25. U turmalinitů byla použita mikrotermometrická metoda pro zkoumání fluidních inkluzí z křemene. Teploty homogenizace se pohybují v rozmezí od 168 do 210 °C. Za použití izochory, litostatického a hydrostatického gradientu byly určeny modelové pT-podmínky vzniku mineralizace, které ukazují na rozmezí od 400 do 1 300 barů a teploty od 210 do 260 °C. Takové podmínky spolu s nízkou salinitou fluid s hodnotami od 1,46 do 3,55 hm. % NaCl jsou typické pro hydrotermální roztoky generované během nízkých stupňů metamorfózy.