Komparace lidového stavitelství česky, německy a charvátsky mluvících obyvatel jihomoravského pohraničí

LEISSEROVÁ, Eliška. Komparace lidového stavitelství česky, německy a charvátsky mluvících obyvatel jihomoravského pohraničí. In Venkovské stavitelství v oblastech osídlených národnostními menšinami. Odborná konference Komise pro lidové stavitelství, sídla a bydlení České národopisné společnosti a Muzea Vyškovska, p. o., 29.-30. 5. 2019, Vyškov. 2019.

Základní údaje

• Originální název: Komparace lidového stavitelství česky, německy a charvátsky mluvících obyvatel jihomoravského pohraničí
• Název anglicky: Comparison of folk architecture in Czech, German and Moravian Croats speaking inhabitants of the South Moravian border
• Autoři: LEISSEROVÁ, Eliška (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Venkovské stavitelství v oblastech osídlených národnostními menšinami. Odborná konference Komise pro lidové stavitelství, sídla a bydlení České národopisné společnosti a Muzea Vyškovska, p. o., 29.-30. 5. 2019, Vyškov, 2019.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 50404 Antropology, ethnology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Program konference Venkovské stavitelství v oblastech osídlených národnostními menšinami
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/19:00109833
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: lidové stavitelství; národnostní menšiny; Moravští Charváti; Podyjané; Horácké Dolsko
• Klíčová slova anglicky: folk architecture; minorities;Moravian Croats; people from Podyjí; Horácké Dolsko area
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Předkládaný příspěvek si klade za cíl srovnat a pojmenovat základní rozdíly mezi vybranými skupinami obyvatelstva, které až do druhé světové války obývalo jihomoravské pohraničí. Vybrány byly především plánové dokumentace a fotodokumentace od druhé poloviny devatenáctého století do meziválečného období. Zpřetrhání tradic po druhé světové válce (např. po vysídlení Podyjanů ze Znojemska a po vnitřním odsunu moravských Charvátů z Mikulovska) se podepsalo i na stavebních zvyklostech a na mnohé doklady lidové kultury vybraných etnických menšin se dodnes už zapomnělo. Sledovány byly obce převážně ze Znojemska, Moravskokrumluvska a Mikulovska. Co bylo pro všechny skupiny při srovnání lidového stavitelství stejné a v čem se to lišilo? Dá se něco takového v současnosti diferencovat a pokud ano, přímo se nabízí otázka, jaký vztah by k tomuto dědictví minulých generací měli mít novoosídlenci i starousedlíci ve vybraných oblastech v současnosti?

Anotace anglicky

Presetting the contribution to the target and targeting the basic differences between the selected places of the population leading to the South Moravian borderland living in the Second World War. Especially planned documents and photo documentation from the second half of the nineteenth century to the interwar period were selected. Intermediate traditions after World War II Municipalities mostly from Znojmo, Moravskokrumluvsko, and Mikulov were monitored. What was different for all groups when comparing human status? Is it possible to differentiate at present and, if so, do you have the opportunity to ask, any relation to this legacy of past generational chances of having both new and old settlers in selected areas at present?

Návaznosti

• MUNI/A/1091/2018, interní kód MU: Název: Dynamika funkcí a interpretací nemateriálního kulturního dědictví (Akronym: Dynamika ICH)

Investor: Masarykova univerzita, Dynamika funkcí a interpretací nemateriálního kulturního dědictví, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty