Využívání služeb kariérového poradenství žáky středních odborných škol

HLOUŠKOVÁ, Lenka. Využívání služeb kariérového poradenství žáky středních odborných škol. Pedagogika. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2019, roč. 69, č. 2, s. 199-212. ISSN 0031-3815.

Základní údaje

• Originální název: Využívání služeb kariérového poradenství žáky středních odborných škol
• Název anglicky: Th e Use of Career Advisory Services by Students at Middle Vocational Schools
• Autoři: HLOUŠKOVÁ, Lenka (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Pedagogika, Praha, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2019, 0031-3815.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/19:00107540
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: kariérové poradenství; sociální spravedlnost; žáci odborného vzdělávání; vyšší sekundární vzdělávání
• Klíčová slova anglicky: career advisory service; social justice; pupils in vocational education; higher secondary education
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Význam služeb kariérového poradenství je obvykle spojován s jednotlivci, ale v této studii je pozornost zaměřena na jeden ze společenských cílů těchto služeb, konkrétně na otázku, jak mohou služby kariérového poradenství přispívat k sociální spravedlnosti ve společnosti. Cílem je identifikovat roli služeb kariérového poradenství při střetu se sociálními nerovnostmi. Metoda: Text vychází z dat sbíraných dotazníkem v průběhu března a dubna 2018 mezi žáky posledních ročníků denní formy studia na středních odborných učilištích a středních odborných školách v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Role kariérového poradenství jsou rozkrývány na základě charakteristik žáků a statisticky významných rozdílů mezi těmi, kteří služeb využili, a těmi, kteří služeb nevyužili, stejně tak jako s oporou o korelace mezi pohlavím, subjektivním hodnocením vzdělávacích výsledků, typem ukončení studia, vzdělávacími aspiracemi a využíváním služeb. Výsledky: Z 3096 respondentů se s odborníkem radilo 14 % žáků. Častěji služeb využili žáci, kteří v průběhu svého studia změnili školu, kteří hodnotili své studijní výsledky prvními stupni klasifikační stupnice, deklarovali zlepšování studijních výsledků v průběhu studia, a ti, kteří mají představu o své studijní nebo/i pracovní budoucnosti. Naopak žáci, kteří hodnotí své studijní výsledky jako dostatečné nebo nejsou se svými výsledky spokojení, častěji plánují využít služeb odborníka. Jednorázově poradce vyhledali častěji ti, kteří nespojují svou budoucnost s dosavadním oborem studia, ale mají aspiraci dosáhnout vyššího stupně vzdělání, než které právě končí. Závěr: Uvedená zjištění naznačují, že kariérové poradenství má potenciál přispívat k sociální spravedlnosti prostřednictvím tří rolí, které se odvíjí od charakteristik žáků-klientů a jejich důvodů vyhledání služby.

Anotace anglicky

The importance of career advisory services is usually discussed in relation to its value for individuals, but in this study attention is focused on one of the wider social goals of these services, and specifically the question of how career advisory services can contribute to social justice in society. Th e goal is to identify the role of career advisory services in tackling social inequalities. Method: The text is based on data obtained by questionnaire in the course of March and April 2018 among pupils in the final year of full-time studies at middle vocational training centres and middle vocational schools in the South Moravia and Moravian-Silesian regions. The roles of career advisory services are uncovered via statistically significant differences between those who used the services and those who did not as correlated (or not) with gender, subjective rating of educational results, type of completion of studies, and educational aspirations. Results: 14% of the 3096 pupil-respondents had consulted a career expert. These services had more frequently been used by pupils who had changed school in the course of their studies, rated their educational results as “one” (i.e. highly) on a scale of classification, had declared an improvement in their educational results in the course of their studies and those with an idea of their educational and/or work future. By contrast pupils who rated their educational results as “sufficient” (i.e. mediocre) or are unsatisfied with their results, more often just plan to use the services of an expert. A one-off consultation with an advisor has more often been sought by those who do not see themselves going into work connected with their field of school studies so far, but have aspirations to achieve a higher level of education than the level they are just finishing. Conclusion: The findings described suggest that career advisory services have the potential to contribute to social justice via three roles that develop depending on the profiles of pupils-clients and their reason for consulting the service.

Návaznosti

• GA18-07537S, projekt VaV: Název: Kariérová adaptabilita absolventů odborných vyšších sekundárních škol v období přechodu ze školy do práce

Investor: Grantová agentura ČR, Career adaptability of vocational upper-secondary school graduates during the school-to-work transition