J 2019

Metody klasické a molekulární cytogenetiky vhodné pro biodozimetrii osob s profesionální expozicí karcinogenům

PETROVOVÁ, Markéta a Marek SVOBODA

Základní údaje

Originální název

Metody klasické a molekulární cytogenetiky vhodné pro biodozimetrii osob s profesionální expozicí karcinogenům

Název anglicky

Biodosimetry of Persons with Professional Exposure to Carcinogens

Autoři

Vydání

Klinická onkologie, 2019, 1802-5307

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30403 Technologies involving identifying the functioning of DNA, proteins and enzymes and how they influence the onset of disease and maintenance of well-being

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

konvenční cytogenetická analýza; environmentální monitoring; chromozomové aberace; fluorescenční in situ hybridizace; pracovní prostředí; karcinogeny

Klíčová slova anglicky

convencional cytogenetic analysis; environmental monitoring; chromozomal aberration; fluorescence in situ hybridization; workplace; carcinogen

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 17. 10. 2019 13:48, Mgr. Tereza Miškechová

Anotace

ORIG EN

V originále

Východiska: Práce se zabývá metodami klasické a molekulární cytogenetiky vhodnými k vyšetřování cytogenetických změn u zdravotníků i jiných profesních skupin exponovaných karcinogenům. Ve zdravotnictví je biomonitoring těchto osob spolu se sledováním a hodnocením expozice chemickým látkám, cytostatikům nebo záření s karcinogenním potenciálem základem pro nastavení funkčních nápravných opatření a současně prevencí vzniku zhoubných nádorů jako nemoci z povolání. Cíl: V přehledu jsou prezentovány principy, výhody i limity klasických cytogenetických i moderních molekulárně cytogenetických metod. Z první skupiny se jedná zejména o konvenční cytogenetickou analýzu chromozomálních aberací periferních lymfocytů osob exponovaných chemickým karcinogenům nebo vyšetřování sesterských chromatid a mikrojader po expozici ionizujícímu záření. Z novějších metod jsou uvedeny původní radioaktivní, později fluorescenční in situ hybridizace, její barevné varianty, komparativní genová hybridizace, spektrální karyotypizace, z nejnovějších mikročipové metody. Závěr: Molekulárně cytogenetické metody umožňují zpřesnění metod používaných v biomonitoringu chemických látek i záření. Jejich přínosem je vyšší rychlost, automatizace některých procesů, vysoká citlivost, zaměření na stabilní genetické změny schopné vyvolat proces karcinogeneze a také možnost stanovení odchylek i v nedělících se buňkách. Jejich nevýhodou jsou zatím chybějící analýzy většího počtu dat z preventivních vyšetření, dosud nestanovené normy či limitní hodnoty pro exponované jednotlivce i pracovní kolektivy, stejně jako vyšší cena vyšetření.

Anglicky

Background: People in the health professions and other occupations are frequently exposed to carcinogens, including chemicals, cytostatic agents, and ionizing radiation with carcinogenic potential. These individuals require monitoring of their exposure, as well as biomonitoring for cytogenetic alterations. Classical and molecular cytogenetic methods can establish functional remedial measures, while preventing the emergence of malignant tumors as an occupational disease. Purpose: This article presents the main principles, advantages, and limitations of classical cytogenetic and modern molecular cytogenetic methods. These include conventional cytogenetic analysis of chromosomal aberrations in peripheral lymphocytes of individuals exposed to chemical carcinogens and examination of sister chromatids and micronuclei after exposure to ionizing radiation. More recent methods include radioactive and fluorescence in situ hybridization, colour variants of the latter, comparative gene hybridization, spectral karyotyping, and the latest microchip methods. Conclusion: Molecular cytogenetic methods make possible the refinement of methods used in the biomonitoring of chemicals and radiation. Their benefits include higher speed, automation of some processes, high sensitivity, focus on stable genetic changes capable of triggering the carcinogenesis process, and the possibility of determining deviations in non-dividing cells. Their disadvantages to date include lack of analysis of large numbers of individuals undergoing preventive examinations, undetermined norms or limit values for exposed individuals and work teams, and higher costs of examination.