Je zákaz mučení skutečně absolutní?

ZAPLETAL, Roman a Veronika DOSTÁLOVÁ. Je zákaz mučení skutečně absolutní? In ŠIŠKOVÁ, Naděžda, HAMUĽÁK, Ondrej. Lidská práva jako součást společenských hodnot. Sborník ze studentské vědecké konference. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2018, s. 13-23. ISBN 978-80-88266-16-7.

Základní údaje

• Originální název: Je zákaz mučení skutečně absolutní?
• Název anglicky: Shall the Prohibition of Torture Be Considered as Really Absolute?
• Autoři: ZAPLETAL, Roman a Veronika DOSTÁLOVÁ.
• Vydání: 1. vydání. Olomouc, Lidská práva jako součást společenských hodnot. Sborník ze studentské vědecké konference, od s. 13-23, 11 s. 2018.
• Nakladatel: Univerzita Palackého v Olomouci

Další údaje

• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• ISBN: 978-80-88266-16-7
• Klíčová slova česky: mučení; kruté, nelidské a ponižující zacházení nebo trestání; absolutní pojetí zákazu mučení; relativizace zákazu mučení; Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod; Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání; Tymošenková v. Ukrajina; Gäfgen v. Německo; Bruggerova kritéria; efektivní vyšetřování
• Klíčová slova anglicky: Torture; Cruel, Inhuman and Degrading Treatment or Punishment; Absolute Concept of Prohibition of Torture; Relativisation of Prohibition of Torture; European Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms; Convention against Torture and Other Cruel, Inhuman or Degrading Treatment or Punishment; Tymoshenko v. Ukraine; Gäfgen v. Germany; Brugger's criteria; Effective Investigations

Anotace

Zakotvení zákazu mučení a krutého, nelidského a ponižujícího zacházení je konsenzuálně chápáno jako absolutní a ze strany státu nederogovatelné právo každého jedince. V souvislosti s hojnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva je však možné si klást otázku, zda tento deklarovaný zákaz je skutečně právem absolutním. Je tedy nutné se zamyslet nad tím, zda postupným vývojem chápání tohoto institutu nedochází ke změně pohledu na zákaz mučení jako na právo, které je při splnění obligatorních náležitostí možno ze strany státu za výjimečných podmínek omezit. V předkládaném příspěvku je věnována pozornost analýze mezinárodních a vnitrostátních závazků státu v oblasti ochrany před mučením, nelidským a ponižujícím zacházením, a to s přihlédnutím k teorii ospravedlnění mučení v extrémních situacích, jež je reprezentována tzv. Bruggerovými kritérii a jejichž aplikaci je možné spatřovat např. ve známém případu Gäfgen proti Německu. Souvisejícím fenoménem jsou pak Soudem vytvořená a v jeho recentní judikatuře odkazovaná kritéria efektivního vyšetřování, případně také přípustnost takových důkazů z konkrétního vyšetřování. Stěžejní otázkou se jeví být to, jak daleko, pokud tedy vůbec, by měla výše nastíněná relativizace absolutního pojetí absolutnosti zákazu mučení zacházet, jinými slovy, zda v současné době převažuje absolutní, či naopak relativní pojetí absolutnosti zákazu mučení, krutého, nelidského a ponižujícího zacházení.