2019
Changes of Viticultural Landscape as a Result of Policy
CHOVANCOVÁ, EvaZákladní údaje
Originální název
Changes of Viticultural Landscape as a Result of Policy
Název česky
Proměny vinařské krajiny jako politický výsledek
Autoři
CHOVANCOVÁ, Eva (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
5th Heritage Forum of Central Europe Heritage and Environment, 19.-20. 9. 2019, Krakov, Polsko, 2019
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
50404 Antropology, ethnology
Stát vydavatele
Polsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/19:00110751
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
krajina; vinařství; socialismus; vinné sklepy
Klíčová slova anglicky
landscape; viticulture; socialism; wine cellars
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 19. 2. 2020 15:11, Mgr. Monika Kellnerová
V originále
Wine is an integral part of Czech culture and therefore the wine countryside deserves our attention and protection. This cultural landscape has undergone a number of fundamental changes during the 20th century, which were primarily politically motivated. Within the framework of collectivization, the Czechoslovak agricultural landscape underwent one of the most notable changes. Apart from the vineyards themselves and its ecosystem, significant changes can be observed in the area of wine-growing buildings, which are still part of our cultural landscape. Changes in building materials stemmed from the necessary period needs, progress, but also a material shortage. The decoration of the wine-growing buildings was very widespread and the character of the wine-growing localities changed. In some places, the wine cellars were of a uniform character, elsewhere the cellars were individually decorated. The combination of a vineyard and a wine cellar together creates the typical character of traditional culture in the Moravian countryside.
Česky
Víno je nedílnou součástí české kultury, a proto si i vinařská krajina zaslouží naši pozornost a ochranu. Tato kulturní krajina prošla během 20. století řadou zásadních proměn, které byly především politicky motivované. V rámci kolektivizace prodělala československá zemědělská krajina jednu z nevýraznějších změn. Během procesu kolektivizace docházelo ke scelování pozemků, novým výsadbám a k rekonstrukci vinic. Kolektivizace také zapříčinila rozvázání staletých tradic vlastnického vztahu mezi půdou a jejím majitelem. Kromě samotných vinic a jejího ekosystému lze výrazné změny pozorovat v oblasti vinařských staveb, které jsou součástí naší kulturní krajiny dodnes. Změny stavebních materiálů pramenily z nutných dobových potřeb, pokroku, ale také materiálního nedostatku. Dekorování vinařských objektů bylo po druhé světové válce velmi rozšířeno a s tím i proměna rázu vinařských lokalit. V některých místech nabývaly vinné sklepy podobu jednotného rázu, jinde byly sklepy zdobeny individuálně, stejně tak probíhala i výstavba. Spojení vinice a vinného sklepa, utváří tak společně typický ráz tradiční kultury na moravském venkově, byť je jeho vývoj poznamenán křivdami minulosti.
Návaznosti
| MUNI/A/1091/2018, interní kód MU |
|