Variabilita morfologie apatitu jako odraz biochemických procesů v komplexní stavbě močového kamene

SOUČKOVÁ, Ivana, Tamara KOŘISTKOVÁ a Jaromír LEICHMANN. Variabilita morfologie apatitu jako odraz biochemických procesů v komplexní stavbě močového kamene. In Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti. 2019. ISBN 978-80-87487-24-2.

Základní údaje

• Originální název: Variabilita morfologie apatitu jako odraz biochemických procesů v komplexní stavbě močového kamene
• Autoři: SOUČKOVÁ, Ivana, Tamara KOŘISTKOVÁ a Jaromír LEICHMANN.
• Vydání: Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti, 2019.

Další údaje

• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• ISBN: 978-80-87487-24-2
• Klíčová slova česky: litiáza; apatit; urolitiáza; jehlice; krystalizace
• Klíčová slova anglicky: lithiasis; apatite; urolithiasis; needles; crystallization

Anotace

Litiáza je nemocí, která je charakterizována tvorbou pevných formací v organismu. Nejznámější výskyty litiázy jsou konkrementy v močových cestách a ledvinách. Proces utváření konkrementů v organismu je dynamický děj, a je závislý na okolním prostředí, ve kterém se samotný konkrement formuje. Faktory, které ovlivňují vývoj konkrementu in vivo, můžou být hodnota pH, či koncentrace látek jako sodík, draslík či vápník a další (Ibsen et al., 2018). Vliv těchto faktorů se může projevovat během tvorby litiázy například rozpouštěním minerálu, změnou morfologie krystalu a jeho kvality (Le Corre et al., 2005), přechodem z krystalické struktury minerálu na jeho amorfní fázi nebo přispět k nahrazení minerálem jiného složení. Ve svém příspěvku se věnuji fosfátovému konkrementu tvořeným apatitem a struvitem. Studovaným vzorkem je konkrement pocházející z močového traktu. Konkrement je zřetelně vrstevnatý, vyčlenila jsem osm základních vrstev, které byly rozděleny pro lepší přehlednost dle morfologie do třech základních zón nazvané centrální zóna, mezizóna a periferie (obr. 1). Jednotlivé struktury ve vrstvách jsou rozmanité, v rámci jednoho studovaného konkrementu lze najít apatit ve formě jehlic s radiálně paprsčitou symetrií nebo s chaotickým uspořádáním, tabulkovité krystaly či kulovité agregáty. Vrstevnatost konkrementu může být důsledkem vlivu okolních faktorů na vývoj močového kamene. Na jednotlivých vrstvách byly provedeny bodové analýzy se zaměřením na jejich složení. Konkrement měl jádro, kolem něhož se začaly postupně formovat při různém chemismu následující vrstvy. Jádro však již při zpracování konkrementu chybělo. Možným důvodem absence jádra je jeho původ z kyseliny močové a následné rozpuštění procesem zvaným alkalizace. Studium močového konkrementu bylo provedeno na elektronovém skenovacím mikroskopu (SEM).