2019
Využívání makroevaluací a makroekonomických modelů členskými státy EU
HRŮZA, Filip, Stanislav VOLČÍK, Jan BITTNER, Daniel KNÝ, Alice KRUTILOVÁ et. al.Základní údaje
Originální název
Využívání makroevaluací a makroekonomických modelů členskými státy EU
Název anglicky
The use of macro-evaluations and macroeconomic models by EU member countries
Autoři
HRŮZA, Filip, Stanislav VOLČÍK, Jan BITTNER, Daniel KNÝ a Alice KRUTILOVÁ
Vydání
Praha, 17 s. 2019
Nakladatel
Úřad vlády ČR
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Popularizační texty a aktivity
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Klíčová slova česky
makroevaluace; makroekonomické modelování; veřejná správa; evaluace
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 7. 10. 2019 11:24, Ing. Filip Hrůza, Ph.D.
Anotace
V originále
S rostoucí komplexností a složitostí ekonomických vztahů v rámci globálních otevřených a propojených ekonomik roste poptávka po využívání přístupů založených na sofistikované analýze či důkazech (evidence-based) pro potřeby vládnutí a řízení. Jedním z hlavních analytických proudů reagujících na tuto situaci se stává využívání makroekonomických modelů a souvisejících evaluací, a to jak v akademickém prostředí, tak i v praxi veřejné správy. A i když se zdá, že zejména v Evropě je jejich využití směřováno převážně do oblastí spojených s čerpáním evropských fondů, praxe zmapovaná v tomto analytickém dokumentu ukazuje, že jejich uplatnění je daleko širší. Tento analytický dokument se zaměřuje na členské země EU, resp. jejich instituce veřejné správy, které tyto nástroje a metody využívají při svém fungování z různých důvodů (ex-ante či ex-post analýzy, forecasting apod.). Analýza prezentovaná v tomto dokumentu se opírá o literární rešereše (sekundární data) a dále o dotazníkové šetření či rozhovory (primární data) realizované během souvisejícího projektu „Evaluace příspěvku ESI fondů k plnění strategie Evropa 2020“. Analytický dokument však neposkytuje pouze přehled různorodosti využití těchto nástrojů národními institucemi veřejné správy, tj. jaké nástroje a v jakých tematických oblastech používají, ale snaží se také přiblížit jejich zkušenost s nimi, tj. co jim přinášejí, jaké výhody/nevýhody poskytují apod. Teoretické i praktické zkušenosti totiž ukazují zejména s ohledem na specifičnost struktury a nastavení těchto modelů na jejich odlišné schopnosti a možnosti. Často se jedná i o velmi individualizovaná řešení, která vyžadují silný výzkumně-analytický background, podporu ze strany veřejné správy i určitou kontinuitu a otevřenost.