2019
Menschenrechte versus Effizienz? - Spannungsfelder der Schulsprachenpolitik
VETTER, Eva a Miroslav JANÍKZákladní údaje
Originální název
Menschenrechte versus Effizienz? - Spannungsfelder der Schulsprachenpolitik
Název anglicky
Human rights versus efficiency? - Tension in school-based language policy
Autoři
VETTER, Eva (40 Rakousko) a Miroslav JANÍK (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vydání. Innsbruck, Mehrsprachensensible? Monilinguale Sprachenpolitik trifft auf mehrsprachige Praxis/Multilingual sensibility? - Monolingual policies meet multilingual practice, od s. 125-138, 14 s. Edited volume series, 2019
Nakladatel
Innsbruck university press
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
Stát vydavatele
Rakousko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14410/19:00110985
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
ISBN
978-3-903187-55-9
Klíčová slova česky
Mnohojazyčnost;jazyková divezita;jazyková politika;školní jazyková politika; geografická hranice
Klíčová slova anglicky
Multilingualism;language diversity;language policy; school-based language policy;geographical borders
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 25. 3. 2020 10:56, Dana Nesnídalová
V originále
Dieser Beitrag konzentriert sich auf Spannungsfelder in der Sprachbildungspolitik an Schulen in Wien (AT) und Brünn (CZ). Die Daten (offizielle curricularen Dokumente und Untersuchungen auf nationaler Ebene, die Daten zu Sprachen in Schulen, Interviews mit Schulleiter/innen, shculische sprachpolitische Dokumente und Beobachtungen) wurden im Rahmen des Kooperationsprojekts AKTION (77p5, 2017) gesammelt und nach gemeinsamen Kriterien analysiert Position im Kontinuum zwischen Pluralität und Uniformität. In dem Artikel werden drei Forschungsfragen beantwortet: (1) Welche Daten zu Sprachen an Schulen werden auf nationaler Ebene gesammelt und wie werden sie interpretiert? (2) Wie positionieren sich Schulen Sprachen und Sprachenpolitik gegenüber? (3) Wie ist die Schulsprachenpolitik aufgebaut und begründet? Die Ergebnisse zeigen, dass nationale Erhebungen dazu neigen, die Interpretation von Sprachen und Sprachenrealität zu vereinfachen. Schulen neigen auch dazu, sich als mehrsprachig bezeichnen, aber einsprachige Praktiken sind immer noch die Handlungsnorm, z.B. in Zusammenarbeit mit den Eltern. Einblicke in argumentative Strategien zur Beschreibung der Sprachpolitik an einem bestimmten Ort zeigen, inwieweit die Kluft zwischen Pluralität und Uniformität mit Menschenrechten und sprachlicher Leistung in Verbindung gebracht werden kann.
Česky
Tento příspěvek se zaměřuje na kontradikce v politice jazykového vzdělávání na školách ve Vídni (AT) a Brně (CZ). Data (kurikulární dokumenty a průzkumy na národní úrovni, prezentující údaje o jazycích ve školách, rozhovory s řediteli, dokumenty jazykové politiky ve škole, pozorování ve škole) byla získána v rámci projektu spolupráce AKTION (77p5, 2017) a tato data byla analyzována ve vztahu k jejich pozicování na kontinuu mezi pluralitou a uniformitou. V textu jsou pojednány tři hlavní výzkumné otázky: (1) Jaká data o jazycích ve školách jsou shromažďována na národní úrovni a jak jsou interpretována? (2) Jak se školy pozicují vzhledem k jazykům a jazykové politice? (3) Jak je politika jazykového vzdělávání utvářena a odůvodněná? Výsledky ukazují, že národní průzkumy mají tendenci zjednodušovat interpretaci jazyků a jazykové reality. Školy se obvykle označují za lingvisticky diverzifikované, ale monolingvní praktiky jsou stále převažující praxí, např. ve spolupráci s rodiči. Nahlédnutí do argumentačních strategií používaných k popisu jazykové politiky na jednom konkrétním místě ukazuje, do jaké míry může být rozdíl plurality-uniformity spojen s lidskými právy a výkonem.
Anglicky
This contribution focuses on fields of tension in language education policy in schools in Vienna (AT) and Brno (CZ). The data (official documents and surveys on the national level presenting data about languages in schools, interview with headmasters, school-based language policy documents, school observations) were collected within in the cooperation project AKTION (77p5, 2017) and analyzed according to their position in the continuum between plurality and uniformity. In the article, three main research questions are discussed: (1) Which data about languages at schools are collected on a national level and how are they interpreted? (2) How do schools position themselves according to languages and language policy? (3) How is language education policy constructed and justified? The results show that national surveys tend to simplify interpretations of languages and language reality. Schools tend to describe themselves as linguistically diverse, at the same time monolingual practices are still the norm, e.g. in cooperation with parents. Insights into argumentative strategies used to describe language policy at one particular site show in how far the plurality-uniformity divide can be associated with human rights versus linguistic performance.
Návaznosti
| 77p5, interní kód MU |
|