Mehrsprachigkeits-, Interkulturalitäts- und Toleranzunterricht im 18. und 19. Jahrhundert am Beispiel der Zwittauer deutschen Sprachinsel in Böhmen

PYTLÍK, Petr and Helena HRADÍLKOVÁ. Mehrsprachigkeits-, Interkulturalitäts- und Toleranzunterricht im 18. und 19. Jahrhundert am Beispiel der Zwittauer deutschen Sprachinsel in Böhmen (Multilingualism, Interculturality and Tolerance in the 18th and 19th Centuries using the example of Zwittauer German language island in Bohemia). In Tagung sprache – macht – gesellschaft 2019. 2019.

Basic information

• Original name: Mehrsprachigkeits-, Interkulturalitäts- und Toleranzunterricht im 18. und 19. Jahrhundert am Beispiel der Zwittauer deutschen Sprachinsel in Böhmen
• Name in Czech: Mnohojazyčnost, interkulturalita a tolerance ve výuce v 18. a 19. století na příkladu svitavského německého jazykového ostrova
• Name (in English): Multilingualism, Interculturality and Tolerance in the 18th and 19th Centuries using the example of Zwittauer German language island in Bohemia
• Authors: PYTLÍK, Petr and Helena HRADÍLKOVÁ.
• Edition: Tagung sprache – macht – gesellschaft 2019, 2019.

Other information

• Type of outcome: Presentations at conferences
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• Organization unit: Faculty of Education
• Keywords (in Czech): mnohojazyčnost, tereziánská reforma, německý jazykový ostrov, dějiny školství
• Keywords in English: multilingualism, Theresian reform, German language island, history of education

Abstract

Nach der ambitiösen Theresianischen Schulreform von 1774 sollten in der habsburgischen Monarchie in allen Pfarrgemeinden Schulen errichtet werden. Dies betraf sowohl tschechische als auch deutschböhmische Gemeinden auf dem Gebiet des Königreichs Böhmen und Mähren, denn die Schulreform war von Anfang an zweisprachig konzipiert. Deshalb wurden viele fördernde Schritte unternommen. In Prag entstand ein großes Lager von Schulbüchern und ein Verlag, der doppelsprachige Texte herausgab. Es wurden Schulbibliotheken errichtet, die Bücher sowohl zur deutschen als auch zur tschechischen Sprache, Geschichte und Geographie enthielten. Im vorliegenden Beitrag werden anhand von zeitgenössischen Chroniken und anderen Belegen die Auswirkungen eines der wesentlichsten gesellschaftlichen Wandels des 18. Jahrhunderts und der mitteleuropäischen Geschichte aus einer mikrogeschichtlichen Perspektive erörtert. Fokussiert wird dabei auf das Leben der Dorflehrer in einer kulturell homogenen, einsprachigen deutschen Mikroregion, die allerdings an der Grenze zu einem größeren, anderssprachigen Gebiet lag. Die Lehrer mussten (neben dem täglichen Existenzkampf) auch Herausforderungen trotzen, die noch heute aktuell sind. Sie nahmen die Aufgabe auf sich, die in einem sprachlich, kulturell sowie religiös homogenen Milieu aufwachsenden Schüler auf die Begegnung mit anderssprachigen/anderskulturellen Menschen vorzubereiten, ihnen die Grundlagen der tschechischen Sprache beizubringen und die tschechische Kultur und Geschichte zu vermitteln. Der vorliegende Beitrag soll am Beispiel der deutschen Sprachinsel Zwittau/Böhmen zeigen, wie die Lehrer als Bildungsträger den Herausforderungen der Mehrsprachigkeit und des interkulturellen Unterrichts im mitteleuropäischen Sprachraum im 18. und 19. Jahrhundert gerecht werden konnten.

Abstract (in Czech)

Po ambiciózní tereziánské školské reformě z roku 1774 měly být v habsburské monarchii ve všech farnostech vybudovány školy. To ovlivnilo české i německé české komunity na území Království Čech a Moravy, protože školní reforma byla od počátku vedena dvojjazyčně. V Praze vzniklo vydavatelství, které vydávalo dvojjazyčné texty. Byly vybudovány školní knihovny, které obsahovaly knihy o němčině i českém jazyce, historii a geografii. V příspěvku bude diskutován dopad jedné z nejvýznamnějších sociálních změn 18. století a středoevropských dějin z mikrohistorického pohledu na základě tehdejších kronik a dalších důkazů. Zaměřuje se na život vesnických učitelů v kulturně homogenním, monolingválním německém mikroregionu. Učitelé museli zvládat (kromě každodenního boje o existenci) také výzvy, které jsou stále aktuální. Například bylo třeba připravit studenty, kteří vyrostli v jazykově, kulturně a nábožensky homogenním prostředí, na setkání s lidmi z různých kultur a jiných kultur, naučit je základům českého jazyka a zprostředkovat českou kulturu a historii. Na příkladu německého jazykového ostrova na Svitavsku tato práce ukáže, jak učitelé dokázali čelit výzvám mnohojazyčnosti a mezikulturního vzdělávání ve středoevropské jazykové oblasti v 18. a 19. století.

Abstract (in English)

After the ambitious Theresian school reform of 1774, schools were to be built in the Habsburg monarchy in all parishes. This affected both Czech and German Bohemian communities in the territory of the Kingdom of Bohemia and Moravia, because the school reform was designed bilingual from the beginning. Therefore, many promotional steps have been taken. In Prague, a large stock of textbooks and a publishing house, which published double-language texts. School libraries were built containing books on German as well as Czech language, history and geography. In the present contribution, the impact of one of the most significant social changes of the 18th century and of Central European history from a micro-historical perspective will be discussed on the basis of contemporary chronicles and other evidence. It focuses on the life of village teachers in a culturally homogeneous, monolingual German microregion, which, however, was on the border to a larger, different-language area. The teachers had to defy (in addition to the daily struggle for existence) also challenges that are still relevant today. They took on the task of preparing the students, who grew up in a linguistically, culturally and religiously homogeneous environment, to meet people from different cultures and other cultures, to teach them the basics of the Czech language and to convey Czech culture and history. Using the example of the German linguistic island of Zwittau / Bohemia, this paper will show how teachers as educational institutions were able to meet the challenges of multilingualism and intercultural education in the Central European language area in the 18th and 19th centuries.