Poslední poloroubený dům čp. 124 v Kopřivnici v kontextu sídelní struktury lánové vsi

KOUDELOVÁ, Jana. Poslední poloroubený dům čp. 124 v Kopřivnici v kontextu sídelní struktury lánové vsi. Museum Vivum. Časopis českých muzeí v přírodě. Rožnov pod Radhoštěm: Národní muzeum v přírodě, 2019, roč. 14, č. 2019, s. 67-91. ISSN 1803-1358.

Základní údaje

• Originální název: Poslední poloroubený dům čp. 124 v Kopřivnici v kontextu sídelní struktury lánové vsi
• Název anglicky: The last half-timbered house number 124 in Kopřivnice in the kontext of a waldhufendorf settlement structure
• Autoři: KOUDELOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Museum Vivum. Časopis českých muzeí v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm, Národní muzeum v přírodě, 2019, 1803-1358.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50404 Antropology, ethnology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/19:00111859
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: vernacular architecture; agriculture; industry; building research; Waldhufendorf
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Příspěvek se snaží na příkladu stavebněhistorického vývoje prostého domkářského obydlí čp. 124 v Kopřivnici představit začátky procesu přeměny sídelní struktury někdejší lánové vsi v moderní město. V úvodu je připomenut vznik a počátky středověké vesnice a následně její podoba v první polovině 19. století, kdy si ještě uchovávala zemědělský charakter lánové vsi. Od druhé poloviny uváděného století probíhala postupná parcelace zemědělské půdy v důsledku zahušťování zástavby, vyvolané rozvojem zdejšího průmyslu. Měnil se nejen celkový obraz vesnice, ale také struktura jejího obyvatelstva. Z většiny rolníků se stávali kovozemědělci, jejichž hlavní obživou byla práce v místní továrně na výrobu bryček a kočárů. Transformace hospodářských a sociálních poměrů v Kopřivnici se nakonec odrazila i v podobě zdejší zástavby. Stavební proměnou prošel i dokumentovaný poloroubený dům čp. 124, který do léta 2018 zůstával jedním z posledních dokladů vesnické zástavby Kopřivnice.

Anotace anglicky

This paper attempts to imagine how the settlement structures of former Waldhufendorf villages (rural settlements in forest clearings arranged in a line along a road or waterway) began the transformation process into modern towns, using the example of the construction history of a simple cottage, number 124, in Kopřivnice. The introduction outlines the origin and emergence of the medieval village and its subsequent form in the first half of the 19th century, when it still retained the agricultural character of a Waldhufendorf. From the second half of the 19th century, agricultural land was gradually re-allotted due to the increasing density of housing development caused by the expansion of local industry. Not only were there changes in the general picture of the village, but the structure of the village population changed too. Most of the peasants became metal workers and they principally earned their living by working in the local factories producing barouches and carriages. The transformation of economic and social conditions in Kopřivnice was ultimately reflected in the form of local housing developments. The documented half-timbered house number 124, which until 2018 remained one of the last examples of a Kopřivnice village building, also underwent construction changes.

Návaznosti

• MUNI/A/1091/2018, interní kód MU: Název: Dynamika funkcí a interpretací nemateriálního kulturního dědictví (Akronym: Dynamika ICH)

Investor: Masarykova univerzita, Dynamika funkcí a interpretací nemateriálního kulturního dědictví, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty