Die königlichen Insignien aus dem Kloster Pegau und die ‚Kronenopfer‘

REITINGER, Lukáš. Die königlichen Insignien aus dem Kloster Pegau und die ‚Kronenopfer‘. Frühmittelalterliche Studien : Jahrbuch des Instituts für Frühmittelalterforschung der Universität Münster. De Gruyter, 2019, roč. 53/2019, č. 1, s. 115-149. ISSN 0071-9706. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1515/fmst-2019-004.

Základní údaje

• Originální název: Die königlichen Insignien aus dem Kloster Pegau und die ‚Kronenopfer‘
• Název česky: Královské insignie z kláštera Pegau a "obětování korun"
• Název anglicky: The royal insignias from the Pegau Abbey and the 'crown sacrifices'
• Autoři: REITINGER, Lukáš (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Frühmittelalterliche Studien : Jahrbuch des Instituts für Frühmittelalterforschung der Universität Münster, De Gruyter, 2019, 0071-9706.

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Německo
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/19:00111890
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.1515/fmst-2019-004
• Klíčová slova česky: Wiprecht z Grojče; Judita z Grojče; český kníže a král Vratislav II.; královské insignie; klášter Pegau; obětování korun
• Klíčová slova anglicky: Wiprecht of Groitzsch; Judith of Groitsch; duke and king Vratislaus II of Bohemia; royal insignia; monastery Pegau; sacrificing crowns
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam

Anotace

Im Sommer des Jahres 1096 wurde das Kloster Pegau in der Nähe von Leipzig geweiht. An diese Feierlichkeiten hat auch die Gründersfamilie, Wiprecht von Groitsch und seine Gattin die Přemyslidin Judith, die Tochter des böhmischen Königs Vratislav II. teilgenommen. Der Pegauer Annalen laut hat Judith die mit Edelsteinen verzierte goldene Krone, das Mantel und die Dalmatik auf den Alter der hiesigen Klosterkirche niedergelegen und geschenkt. Bei dem Bericht erheben sich direkt mehrere Fragen, die das Thema dieses Artikels sind. Neben der Glaubwürdigkeit der zitierten Passage geht es dabei besonders um die Herkunft der Gaben der Přemyslidin. Beiseitelassen dürfen wir auch nicht den rituellen Brauch, zu dem sich Pegauer Akt bekennt, bzw. Den Symbolgehalt des Ereignisses.

Anotace česky

V létě roku 1096 byl vysvěcen klášter Pegau nedaleko Lipska. Na velkolepé slavnosti nechyběli zakladatel kláštera Wiprecht z Grojče a jeho manželka Přemyslovna Judita, dcera českého krále Vratislava II. (1061-1092). Podle Pegavských análů tehdy přistoupila Judita se zlatou korunou na hlavě a oblečena v zlatě tkaném šatu s pláštěm k tamějšímu oltáři, na který obě královské insignie položila a věnovala je klášteru. Studie si klade otázky, do jaké míry je tato zpráva věrohodná, zda tyto předměty byly panovnickými insigniemi a zda samotný akt náleží k rituálu „obětování korun“. Ohledně panovnických aktů tohoto typu se studie pokouší zmapovat jeho různé symbolické roviny, které literatura nereflektuje v úplnosti. Práce především nabízí odpověď ohledně charakteru a původu darovaných klenotů a zasazuje je do tehdejší praxe užívání konkrétních královských diadémů.

Anotace anglicky

Anotace anglicky In the summer of 1096, Pegau Abbey not far from Leipzig was consecrated. The founder of the monastery Wiprecht of Groitzsch and his wife the Přemyslid Judita, daughter of King of Bohemia Vratislaus II (1061–1092) were not absent from the spectacular celebration. According to the Annals of Pegau, Judita approached then with a golden crown on her head and wearing a dress with gulden thread with a cloak to the local altar on which she placed the items decorated with gold and precious stones and dedicated them to the monastery. The study assigns the described event to the ritual of 'sacrificing crowns' and attempts to map the various symbolic levels of these acts, which the literature does not reflect in its entirety. The ceremonial submission of the crown, cloak and dalmatica on the altar of Pegau Abbey is also placed in the context of ‘sacrificing the crown’. The main topic of the study is however the question concerning the character and origin of the donated insignia. It appears to be very unlikely that Vratislaus' sons and daughters used crowns and brazenly wore them even after the death of their father and the end of his royal title. The idea that the royal 'crown decorated with gold and precious stones' were part of the commonly used gems of mere Duchess Judita is therefore hard to maintain. The diadem with ornate dress rather belonged to some king or queen and subsequently came into the ownership of Judita of Groitzsch, who nor more than uncommonly wore them for the handover to Pegau Abbey. The most likely place of origin of these jewels is the court from which the Přemyslid came, the court of her parents King Vratislaus and Queen Svatava. Besides the crown and cloak, the collection of royal insignia included also a dalmatica. This liturgical dress belonged to the coronation clothes of kings, not queens, which rather connects the donated gems with Vratislaus.