2019
Černohorská literatura: fenomén, kontext, milníky
STEHLÍK, PetrZákladní údaje
Originální název
Černohorská literatura: fenomén, kontext, milníky
Název anglicky
Montenegrin Literature: Phenomenon, Context, Milestones
Autoři
Vydání
1. vyd. Brno, 8 s. Od moravských luk k balkánským horám: Václavu Štěpánkovi k šedesátým narozeninám, 2019
Nakladatel
Matice moravská ve spolupráci s Ústavem slavistiky a Historickým ústavem Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Účelové publikace
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/19:00112529
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-87709-24-5
Klíčová slova česky
černohorská literatura; koncepce národní literatury; jihoslovanské literatury
Klíčová slova anglicky
Montenegrin literature; concept of national literature; South Slavic literatures
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 27. 3. 2020 10:54, Mgr. Pavel Pilch, Ph.D.
V originále
Cílem studie je nastínit kontury a pojmenovat specifika černohorské literatury. Autor vytyčuje několik milníků, které dokládají relevanci literárního dědictví Černé Hory i současné černohorské literatury v širším jihoslovanském kontextu. Hájí přitom stanovisko o příslušnosti tvůrců a děl do více národních literatur. Vysvětluje, proč černohorská literatura vykazuje mimořádně vysokou míru provázanosti se sousedními kulturními centry a národními prostředími, zmiňuje nejvýznamnější autory původem z Černé Hory, kteří mají nezastupitelné místo v srbské a dalších jihoslovanských literaturách. Poukazuje na skutečnost, že utváření kánonu černohorské literatury může být užitečným impulsem k inovativním interpretacím, přehodnocení a zviditelnění díla autorů, kteří byli upozaděni při tradičním vnímání černohorské literatury jako regionálně specifické součásti srbského písemnictví.
Anglicky
The aim of this study is to provide an outline of Montenegrin literature and name its specific features. The author presents several milestones that illustrate the relevance of Montenegrin literary heritage and contemporary Montenegrin literature in the wider South Slavic context. He argues that certain authors and works could naturally belong to two or several national literatures, explains why Montenegrin literature shows an extremely high level of interconnectedness with neighboring cultural centers and national contexts, and mentions the most significant authors from Montenegro who enjoy a unique position in Serbian or other South Slavic literatures. The author points out the fact that the formation of the Montenegrin literary canon can be an effective stimulus for innovative interpretations and reassessments and for highlighting the work of authors who have been overlooked due to the traditional perception of Montenegrin literature as a regionally specific component of Serbian literature.