Exotické toponymické komponenty ve frazeologii (na materiálu češtiny, chorvatštiny a bulharštiny)

KREJČÍ, Pavel. Exotické toponymické komponenty ve frazeologii (na materiálu češtiny, chorvatštiny a bulharštiny). In Vojtechová Poklač, Saša. Philologica. Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského, LXXVII. Bratislava: Filozofická fakulta Univerzity Komenského, 2018, s. 197-202. ISBN 978-80-223-4639-9.

Základní údaje

Originální název

Exotické toponymické komponenty ve frazeologii (na materiálu češtiny, chorvatštiny a bulharštiny)

Název anglicky

Exotic Toponymic Components in Phraseology (on Material of Czech, Croatian and Bulgarian)

Autoři

KREJČÍ, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Bratislava, Philologica. Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského, LXXVII, od s. 197-202, 6 s. 2018

Nakladatel

Filozofická fakulta Univerzity Komenského

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60203 Linguistics

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/18:00112586

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-223-4639-9

Klíčová slova česky

exotická toponyma; toponymické komponenty ve frazeologii

Klíčová slova anglicky

exotic toponyms; toponymic components in phraseology

Štítky

RIV - zkontrolováno, rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Příspěvek analyzuje české, chorvatské a bulharské frazémy s exotickým toponymickým komponentem. Nejvíce zastoupená jsou toponyma spjatá s Orientem – biblické (oikonyma Sodoma, Gomora, Babylon) a nebiblické (oikonymum Diyarbakir, kvazichoronymum Tramtárie, choronymum Indie). „Neorientální“ exotiku představují toponyma spjatá s Afrikou (choronymum Sahara), Asií (choronyma Sibiř a Japonsko) a Jižní Amerikou (choronymum Patagonie). Exotická toponyma biblického původu jsou výhradně oikonymická, kdežto všechny ostatní příklady (až na jedinou výjimku) patří mezi choronyma. Myslíme si, že je to proto, že biblické příběhy (a tudíž i biblická toponymie) obsahují mnohá pojmenování nejen nadregionálního či regionálního, ale i lokálního charakteru, která následně pronikla i do frazeologie různých jazyků, kdežto v případě nebiblických exotických toponym si lidé snadněji zapamatují jméno nějakého většího územního celku (oblasti, území, státu, říše, ostrova atd.), které se může následně stát součástí frazeologizovaného slovního spojení.

Anglicky

The paper analyses Czech, Croatian and Bulgarian phrasemes with exotic toponymic components. The most frequent are the toponyms associated with Oriente – biblical (oikonyms Sodom, Gomor, Babylon) and non-biblical (oikonym Diyarbakir, quasichoronym Tramtaria, choronym India). „Non-oriental“ exotic toponyms are connected with Africa (choronym Sahara), Asia (choronyms Siberia and Japan) and South America (choronym Patagonia). Exotic toponyms of biblical origin are exclusively oikonymous, while all other examples (except for one exception) are belong to the group of the choronyms. We suppose this is because the biblical stories (and hence the biblical toponymy) contain many names not only of supraregional or regional but also of local character, which subsequently penetrated into the phraseology of different languages, whereas in the case of non-biblical exotic toponyms people remember more easily the name of a larger territorial unit (region, territory, country, imperium, island etc.), which can then be part of a phraseological unit.