Pokroky ve využití organokovových sloučenin při vývoji protinádorových léčiv

SKOUPILOVÁ, Hana a Roman HRSTKA. Pokroky ve využití organokovových sloučenin při vývoji protinádorových léčiv. Klinická onkologie. Ambit Media a.s., 2019, s. 25-33. ISSN 0862-495X. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.14735/amko20193S.

Základní údaje

• Originální název: Pokroky ve využití organokovových sloučenin při vývoji protinádorových léčiv
• Název česky: Pokroky ve využití organokovových sloučenin při vývoji protinádorových léčiv
• Název anglicky: Progress in the Utilisation of Organometallic Compounds in the Development of Cancer Drugs
• Autoři: SKOUPILOVÁ, Hana a Roman HRSTKA.
• Vydání: Klinická onkologie, Ambit Media a.s. 2019, 0862-495X.

Další údaje

• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.14735/amko20193S.
• Klíčová slova česky: rakovina-chemoterapie-léčiva-organometalické sloučeniny-titan-ruthenium
• Klíčová slova anglicky: cancer-chemotherapy-drugs-organometallic compounds-titanium-ruthenium

Anotace

Východiska: Organokovové sloučeniny jsou látky, které obsahují vazbu uhlík-kov. Z biologického hlediska jsou tyto sloučeniny všeobecně považovány za látky toxické pro živé organismy. Díky tomu však současně vykazují terapeutický potenciál, především jako protinádorová nebo antimikrobiální léčiva. Jsou variabilní co do struktury, obvykle bez náboje a většinou mají lipofilní charakter. V oblasti medicíny se doposud nejvíce osvědčily deriváty platiny, především cisplatina, která je jednou z nejdéle používaných chemoterapeutických látek. Na její úspěchy se vědecká komunita snaží navázat syntézou dalších organokovových sloučenin vykazujících výraznější protinádorové účinky a současně nižší cytotoxicitu vůči zdravým tkáním. Velká pozornost je upínána zejména ke sloučeninám nesoucím atomy železa, titanu nebo ruthenia. Cíl: V této práci jsme se zaměřili na popis nejdůležitějších sloučenin obsahujících ve své struktuře atomy Fe, Ti nebo Ru, které by potenciálně mohly být využity při léčbě onkologických onemocnění, a zahrnuli jsme také mechanismus účinku u některých podrobněji zkoumaných sloučenin. Uvedené sloučeniny byly úspěšně testovány v preklinických studiích včetně zvířecích modelů a některé byly testovány i v rámci klinických studií. Navzdory skutečnosti, že řada doposud testovaných organometalických látek v klinických hodnoceních neuspěla, stále je k dispozici několik kandidátů, u kterých se očekává postoupení do dalších fází klinických studií ať už samostatně, nebo jako součást kombinované chemoterapeutické léčby. Jedná se zejména o sloučeniny obsahující ruthenium, které mají vysoký potenciál použití díky jejich nízké cytotoxicitě, ale současně vysoké schopnosti inhibovat neoangiogenezi a tvorbu metastáz.

Anotace anglicky

Background: Organometallic compounds are chemical substances containing a carbon-metal bond. From a biological point of view, these compounds are generally considered to be toxic for living organisms. They may exert therapeutic potential, especially as anticancer or antimicrobial drugs. Particularly advantageous properties are structural variability and usually uncharged and mostly lipophilic character. Platinum derivatives are the most proven agents in the medical field, predominately cisplatin. The success of cisplatin leads the scientific community to focus on the synthesis of other organometallic compounds with improved anti-tumor effects and lower cytotoxicity towards healthy tissues. Great attention is focused on compounds bearing atoms of iron, titanium or ruthenium. Purpose: Here we focus on summarizing description of the most important compounds containing Fe, Ti, or Ru atoms in their structure, showing potential application in cancer treatment including the mechanism of action for some of the most studied compounds. Reported structures were successfully used in preclinical studies including animal models and progressed to various stages of human clinical trials. Despite the failures of some of these compounds, there are still several candidates who are expected to progress to the late stages of the clinical trials either alone or as part of a combined chemotherapy. Especially, ruthenium-containing substances show high potential for utilization in cancer treatment due to low cytotoxicity associated with the ability to block neoangiogenesis and metastasis development.