Individualizace břemene substancování v kontextu zásady projednací

HAJDAJOVÁ, Tereza. Individualizace břemene substancování v kontextu zásady projednací. Online. In Lavický, Petr; Holas, Jan; Janovec, Michal (eds.). Cofola 2019: Část XI. Zásady civilního procesu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2019, s. 43-57. ISBN 978-80-210-9498-7.

Základní údaje

• Originální název: Individualizace břemene substancování v kontextu zásady projednací
• Název anglicky: Individualisation of the burden of substantiation regarding the adversarial principle of the civil proceedings
• Autoři: HAJDAJOVÁ, Tereza (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: 1. vyd. Brno, Cofola 2019: Část XI. Zásady civilního procesu, od s. 43-57, 15 s. 2019.
• Nakladatel: Masarykova univerzita, Právnická fakulta

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: 50501 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: elektronická verze "online"
• WWW: Open access sborníku
• Kód RIV: RIV/00216224:14220/19:00120570
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• ISBN: 978-80-210-9498-7
• Klíčová slova česky: zásada projednací; zásada rovnosti zbraní; břemeno tvrzení; konkrétní břemeno tvrzení; břemeno důkazní; břemeno substancování; individualizace břemene substancování; vysvětlovací povinnost; informační deficit
• Klíčová slova anglicky: Adversarial Principle; Principle of Equality of Arms; Burden of Claims; Specific Burden of Claims; Burden of Proof; Burden of Substantiation; Individualisation of the Burden of Substantiation; Duty to Explain; Informational Deficite
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Zásada projednací přenáší na účastníky civilního sporného řízení odpovědnost za náležité objasnění skutkového stavu, přičemž za účelem dosažení tohoto cíle jim ukládá procesní povinnosti a břemena. Vedle břemene tvrzení a břemene důkazního rozeznáváme také tzv. břemeno substancování, které vyjadřuje požadavek na úplnost a určitost skutkových tvrzení procesních stran. Obecně je přitom dovozováno, že co do určitosti by skutkové tvrzení jedné strany mělo odpovídat míře určitosti skutkového tvrzení učiněného protistranou, přičemž není-li této míry dosaženo, daná procesní strana toto břemeno neunáší a hrozí jí ve sporu neúspěch. V některých případech však toto obecné pravidlo nebude možné použít, a to zejména tam, kde žalobce objektivně nemůže poznat skutečnosti, které by následně mohl vnést do řízení a podpořit jimi svůj nárok tak, aby tím založil povinnost odpůrce vyjádřit se k věci stejně konkrétně. Bývá tomu tak především v medicínsko- -právních sporech, které se vyznačují tzv. informačním deficitem žalujícího pacienta. Jedním ze způsobů, jak lze tento stav překlenout, je tzv. individualizace břemene substancování, prostřednictvím které může být odpůrci uložena povinnost vyjádřit se k věci zcela konkrétně i přesto, že žalobce uvedl pouze základní skutková tvrzení. Příspěvek pojedná o podstatě tohoto mechanismu a jeho napjatého poměru k zásadě projednací, která v obecné rovině vztahuje odpovědnost za vysvětlení skutkového stavu k normě, která je účastníkovi příznivá, a nikoliv k té, na jejíž aplikaci nemá zájem.

Anotace anglicky

The adversarial principle burdens the participants of the civil proceedings with the liability of a proper finding of the facts through fulfilling their procedural duties and burdens. There is also the burden of substantiation besides the burden of claims and the burden of proof to be distinguished among the procedural burdens, which expresses the demand of the completeness and the certainty of the facts claimed by the parties. Generally, the participant´s certainty of the claims shall correspond with the certainty of the claims performed by the other party. Unless the participant does not meet this standard, he does not carry the burden of substantiation and is endangered by the loss of the case. However, this general rule cannot be applied in those cases, in which the claimant does not objectively know the facts supporting his action to make the respondent liable to express himself with the certainty to the same degree. This happens mostly in the medical law disputes where the patient suffers from the so-called informational deficite. This situation can be overcome by the individualisation of the burden of substantiation which is based on burdening the respondent with the duty to explain the facts appropriately even though the claimant has brought the basic facts only. The paper shall deal with the mechanism of the individualisation of the burden of substantiation itself and also with its complicated relation to the adversarial principle which is linked with the explanation of the facts in terms of the norm favourable to the participant and not to the one which he refuses.