2019
Komparace formálního ukotvení terénní výuky ve školních vzdělávacích programech a její pojetí v modelových základních školách
SVOBODOVÁ, Hana, Radek DURNA, Darina MÍSAŘOVÁ a Eduard HOFMANNZákladní údaje
Originální název
Komparace formálního ukotvení terénní výuky ve školních vzdělávacích programech a její pojetí v modelových základních školách
Název česky
Komparace formálního ukotvení terénní výuky ve školních vzdělávacích programech a její pojetí v modelových základních školách
Název anglicky
Comparison Between Formal Anchoring of Outdoor Education in School Curriculum and its Conception on Model Elementary Schools
Autoři
SVOBODOVÁ, Hana (203 Česká republika, domácí), Radek DURNA (203 Česká republika, domácí), Darina MÍSAŘOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Eduard HOFMANN (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Orbis Scholae, Praha, Karolinum, 2019, 1802-4637
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14410/19:00108163
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
Klíčová slova česky
základní škola, terénní výuka, školní vzdělávací program, strukturovaný rozhovor, učitel
Klíčová slova anglicky
elementary school; outdoor education; school curriculum; structured interview; teacher
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 9. 3. 2020 10:03, Dana Nesnídalová
V originále
Terénní výuka je jednou z forem výuky, která je zařazována do vyučovacího procesu základních i středních škol. Její formální i procesuální stránka je však značně opomíjená a v české literatuře velmi okrajově řešena. Autoři příspěvku vycházejí z předpokladu, že zařazení terénní výuky do vyučovacího procesu je ve většině škol nekoncepční. Předkládaná studie analyzuje pojetí terénní výuky ve vybraných základních školách v Česku. V první fázi výzkumu byla učiněna obsahová analýza školních vzdělávacích programů (dále jen ŠVP) ve vztahu k terénní výuce na vzorku 50 škol. Cílem bylo analyzovat zejména formální stránku výuky v terénu na daných školách, tj. identifikovat jednotlivé formy terénní výuky, dílčí témata a obsahovou návaznost výuky v terénu, ucelenost koncepce, ale také např. časovou náročnost terénní výuky či její integrující charakter (mezipředmětovost). Druhá fáze výzkumu, strukturované rozhovory s učiteli na devíti modelových základních školách, upřesňuje a prohlubuje výsledky první fáze výzkumu. Tyto školy byly vybrány na základě poznatku, že terénní výuka je v dané škole dlouhodobě realizována ve všech námi sledovaných formách. Analýza ŠVP ukázala, že se jednotlivé dokumenty liší zejména rozsahem zpracování obsahové části konkrétních předmětů, přičemž právě u zařazení různých forem terénní výuky co do kvantity a kvality bylo zjištěno nejvíce odlišností. Rozhovory s učiteli tyto rozdíly potvrdily a poukázaly na řadu dalších informací z ŠVP nezjistitelných.
Anglicky
The Outdoor Education is an educational form that can be included in the teaching process at elementary and secondary schools. What remains often neglected (and what is marginalized in Czech literature) is both formal and procedural part of outdoor education. The authors of this paper assume that the inclusion of outdoor education in the teaching process is inconceivable in most Czech schools. The presented study analyses the conception of outdoor education at selected primary schools in the Czech Republic. The first phase of research consists of the content analysis of School Education Programs (SEP). This analysis was made in relation to outdoor education on a sample of 50 schools from Czechia. The aim of this step was to analyse the formal part of the outdoor education at selected schools. It means to identify both partial forms of outdoor education and partial educational themes as well as the educational connection of the content of school learning (traditionally indoor) and outdoor education. Time management of outdoor education, its overall concept and the interdisciplinary character was further investigated. The next phase of our research – the structured interview with teachers at nine model elementary schools – specifies and deepens the above described results achieved in the first phase. Interviews were conducted with 18 teachers (9 of them teaching at the first stage of elementary school and 9 teaching at the second stage of elementary school). Selection of these schools was based on the knowledge that the outdoor education has been implemented in these schools continuously for many years, using different forms of outdoor education (both of this was identified in SEPs). The analysis of SEPs showed that the SEP particularly differs by the extent of the description of individual teaching subjects and their content. The most differences were found in the various forms of outdoor education, in terms of quantity and quality of learning. Subsequent interviews with teachers have confirmed these differences, on the other hand, the results have pointed to several additional information which is not possible to obtain in any other way.
Návaznosti
| GA16-00695S, projekt VaV |
|