2019
Innocent Author vs. Obscene Reader: The Echoes of Ovid´s Tristia 2 in Ausonius´ Apologetic Catalogue of Literary Predecessors
OKÁČOVÁ, MarieZákladní údaje
Originální název
Innocent Author vs. Obscene Reader: The Echoes of Ovid´s Tristia 2 in Ausonius´ Apologetic Catalogue of Literary Predecessors
Název česky
Nevinný autor vs. obscénní čtenář: Ozvěny druhé knihy Ovidiových Žalozpěvů v Ausoniově apologetickém katalogu literáních předchůdců
Autoři
OKÁČOVÁ, Marie (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Eirene, Praha, Kabinet pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, 2019, 0046-1628
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60206 Specific literatures
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14640/19:00113027
Organizační jednotka
Centrum jazykového vzdělávání
UT WoS
000521518500003
Klíčová slova česky
apologie; katalog; Ausonius; Ovidius; autor; čtenář; intertextualita
Klíčová slova anglicky
apology; catalogue; Ausonius; Ovid; author; reader; intertextuality
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 12. 5. 2020 21:55, PaedDr. Marta Holasová, Ph.D.
V originále
The paper examines the intertextual relationship existing between the apologetic catalogue of literary obscenities in Ausonius’ letter addressed to Axius Paulus and attached to his famous Cento Nuptialis and the similar catalogue of literary predecessors in Ovid’s Tristia 2. By considering these two catalogues in terms of formal features, content, and function, the paper shows how the echoes of the Augustan poet resonate with the metaliterary issues (reality vs. fiction, author vs. reader) raised in Ausonius’ apology. Finally, it demonstrates how this reflects the aesthetic changes that marked late-antique poetry, especially the general shift in focus from the author to the reader betwen the 1st and 4th centuries.
Česky
Článek zkoumá intertextuální vazby mezi apologetickým katalogem literárních obscénností v Ausoniově dopise adresovaném Axiu Paulovi a přiloženém k jeho slavnému Svatebnímu centonu a podobným katalogem literárních předchůdců v druhé knize Ovidiových Žalozpěvů. Rozbor formy, obsahu a funkce těchto katalogů ukazuje, nakolik ozvěny augustovského básníka rezonují s metaliterárními otázkami (realita vs. fikce, autor vs. čtenář) nastolenými v Ausoniově apologii. Právě tyto styčné body mezi oběma texty dobře ilustrují změny v pozdně antické estetice, zejména celkový posun akcentu od autora ke čtenáři, k němuž došlo mezi 1. a 4. stoletím.