J 2019

Innocent Author vs. Obscene Reader: The Echoes of Ovid´s Tristia 2 in Ausonius´ Apologetic Catalogue of Literary Predecessors

OKÁČOVÁ, Marie

Základní údaje

Originální název

Innocent Author vs. Obscene Reader: The Echoes of Ovid´s Tristia 2 in Ausonius´ Apologetic Catalogue of Literary Predecessors

Název česky

Nevinný autor vs. obscénní čtenář: Ozvěny druhé knihy Ovidiových Žalozpěvů v Ausoniově apologetickém katalogu literáních předchůdců

Autoři

OKÁČOVÁ, Marie (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Eirene, Praha, Kabinet pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, 2019, 0046-1628

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60206 Specific literatures

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14640/19:00113027

Organizační jednotka

Centrum jazykového vzdělávání

UT WoS

000521518500003

Klíčová slova česky

apologie; katalog; Ausonius; Ovidius; autor; čtenář; intertextualita

Klíčová slova anglicky

apology; catalogue; Ausonius; Ovid; author; reader; intertextuality

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 12. 5. 2020 21:55, PaedDr. Marta Holasová, Ph.D.

Anotace

V originále

The paper examines the intertextual relationship existing between the apologetic catalogue of literary obscenities in Ausonius’ letter addressed to Axius Paulus and attached to his famous Cento Nuptialis and the similar catalogue of literary predecessors in Ovid’s Tristia 2. By considering these two catalogues in terms of formal features, content, and function, the paper shows how the echoes of the Augustan poet resonate with the metaliterary issues (reality vs. fiction, author vs. reader) raised in Ausonius’ apology. Finally, it demonstrates how this reflects the aesthetic changes that marked late-antique poetry, especially the general shift in focus from the author to the reader betwen the 1st and 4th centuries.

Česky

Článek zkoumá intertextuální vazby mezi apologetickým katalogem literárních obscénností v Ausoniově dopise adresovaném Axiu Paulovi a přiloženém k jeho slavnému Svatebnímu centonu a podobným katalogem literárních předchůdců v druhé knize Ovidiových Žalozpěvů. Rozbor formy, obsahu a funkce těchto katalogů ukazuje, nakolik ozvěny augustovského básníka rezonují s metaliterárními otázkami (realita vs. fikce, autor vs. čtenář) nastolenými v Ausoniově apologii. Právě tyto styčné body mezi oběma texty dobře ilustrují změny v pozdně antické estetice, zejména celkový posun akcentu od autora ke čtenáři, k němuž došlo mezi 1. a 4. stoletím.