2019
Vliv subkutánně podávaného interferonu beta-1a na aktivitu onemocnění u pacientů s klinicky izolovaným syndromem - observační studie ATRACT
MELUZINOVA, E., A. TVAROH, M. BLUDOVSKA, J. PITHA, M. VALIS et. al.Základní údaje
Originální název
Vliv subkutánně podávaného interferonu beta-1a na aktivitu onemocnění u pacientů s klinicky izolovaným syndromem - observační studie ATRACT
Název anglicky
Effect of subcutaneously administered interferon beta-1a on disease activity in patients with clinically isolated syndrome - ATRACT observational study
Autoři
MELUZINOVA, E. (203 Česká republika), A. TVAROH (203 Česká republika, garant), M. BLUDOVSKA (203 Česká republika), J. PITHA (203 Česká republika), M. VALIS (203 Česká republika), J. MARES (203 Česká republika), Yvonne BENEŠOVÁ (203 Česká republika, domácí), A. MARTINKOVA (203 Česká republika), Michal DUFEK (203 Česká republika, domácí), P. HRADILEK (203 Česká republika), R. AMPAPA (203 Česká republika), M. GRUNERMELOVA (203 Česká republika), T. BOZOVSKY (203 Česká republika), J. ADAMKOVA (203 Česká republika) a D. ZIMOVA (203 Česká republika)
Vydání
Ceska a slovenska neurologie a neurochirurgie, Prague, CZECH MEDICAL SOC, 2019, 1210-7859
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30103 Neurosciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 0.377
Kód RIV
RIV/00216224:14110/19:00113137
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
UT WoS
000500970200015
Klíčová slova česky
roztroušená skleróza; klinicky izolovaný syndrom; interferon β-1a; odpověď na léčbu; aktivita onemocnění
Klíčová slova anglicky
multiple sclerosis; clinically isolated syndrome; interferon beta-1a; treatment response; disease activity
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 28. 2. 2020 07:49, Mgr. Tereza Miškechová
V originále
Východiska: Řada klinických studií prokázala, že včasná léčba klinicky izolovaného syndromu (clinically isolated syndrome; CIS) může mít příznivý vliv na průběh a prognózu onemocnění. Soubor a metody: ATRACT byla observační neintervenční prospektivní nekomparativní nerandomizovaná jednoramenná otevřená multicentrická studie fáze IV, jejímž primárním cílem bylo zhodnotit vztah mezi charakteristikou CIS a odpovědí na léčbu interferonem (IFN) beta-1a podávaným v dávce 44 mg subkutánně 3× týdně. Do studie bylo zařazeno 250 osob ve věku 18-65 let s diagnostikovaným CIS, které byly léčeny IFN beta-1a. Doba sledování činila 24 měsíců. Stav pacientů byl hodnocen při vstupu do studie a při kontrolách v 6., 12., 18. a 24. měsíci od vstupu do studie pomocí Expanded Disability Status Scale (EDSS). Aktivita onemocnění byla hodnocena počtem relapsů za rok (relapse rate). Výsledky: Podíl klinicky stabilních osob dosahoval v průběhu prvního roku 75,11 % a po 2 letech 59,11 %. U 85,45 % osob nedošlo v průběhu 2 let k 3 měsíce trvající progresi skóre EDSS, podíl osob bez relapsu činil 62,67 %. Při hodnocení klinické aktivity onemocnění nebyl zjištěn významný rozdíl mezi podskupinami s mono- a polysymptomatickým CIS. Závěr: Podávání IFN beta-1a vedlo v průběhu 2 let u většiny osob s CIS ke stabilizaci onemocnění, která nebyla ovlivněna povahou CIS ani nálezem při vstupním vyšetření MR.
Anglicky
Background: Several clinical studies have shown that early treatment of clinically isolated syndrome (CIS), can improve the course and prognosis of the disease. Patients and methods: ATRACT was an observational, non-interventional, prospective, non-comparative, non-randomized, single-arm, open-label, multicentre phase IV study, which primary aim was to investigate a relationship between clinical features of CIS and therapeutic response to 44 pg of subcutaneous interferon (IFN) beta-1a administered three times a week. A total number of 250 subjects aged 18 - 65 years, diagnosed with CB and treated with IFN beta-1a, were enrolled in the study. Patients were followed up for 24 months from baseline and during visits scheduled 6, 12, 18 and 24 months after the baseline visit. Data on the disability level (evaluated by Expanded Disability Status Scale [EDSS]), and number and time of relapses were collected. Results: The proportion of clinically stable subjects was 75.11% within the first year after the treatment initiation, and 59.11% at the end of the follow-up period. Throughout the 2 years, majority of subjects (85.45%) did not experience 3-month confirmed EDSS progression, and the proportion of relapse-free subjects was 62.67%. There was no significant difference in clinical activity between subgroups with mono- and polysymptomatic CB. Conclusion: IFN beta-1a treatment led to a stabilization of clinical activity in most subjects with CIS within 2 years. The clinical stabilization had not been affected by the clinical nature of CIS and the initial MRI finding.