2019
Český granát a jeho imitace v lidové kultuře
KŘÍŽOVÁ, AlenaZákladní údaje
Originální název
Český granát a jeho imitace v lidové kultuře
Název anglicky
Czech garnet and its imitation in folk culture
Autoři
KŘÍŽOVÁ, Alena (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Brno, Český granát : historie, identifikace a zpracování v kontextu muzejních sbírek, od s. 163-170, 8 s. 2019
Nakladatel
Technické muzeum v Brně
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
50404 Antropology, ethnology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/19:00108173
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-87896-73-0
Klíčová slova česky
lidová kultura; český granát; imitace; sériová výroba; ikonografické doklady
Klíčová slova anglicky
folk culture; Bohemian garnet; imitation; series production; iconographic references
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 18. 4. 2020 21:31, Mgr. Marie Skřivanová
V originále
V lidovém prostředí byl kladen velký důraz na magii a symboliku materiálu, věcí a barev. Červená barva byla symbolem života, krve a lásky, a proto minerály s touto barvou převzaly její ochrannou funkci. Tyto minerály hrály významnou roli v ochraně dětí, které nosily náhrdelník nebo náramek jako nástroj proti zlým silám a nemocem. Použití českého granátu v klenotech je dokumentováno od středověku v městském prostředí. O situaci u nás máme doklady teprve od 18. a 19. století. Písemné a obrazové zdroje ukazují, že granátové náhrdelníky a růžence se nosily na celém území českých zemí. Červený kámen nebo jeho imitace ze skleněné kompozice byla vsazena do prstenů, do sponek pro upevnění dámských košilek (Chodsko, Chebsko, Broumovsko, Těšínsko) a do vlasových spon (Východní Čechy). Pyropy byly nejvíce aplikovány jako součást dekorace na řetízkové náhrdelníky s mincemi. Mince byly zasazeny do filigránových rámečků zdobených kameny. Ve středních a východních Čechách doplnil český granát nebo jeho imitace dámské textilní čepce vyšívané zlatými a stříbrnými nitěmi. V první polovině 19. století se sériová výroba šperků s českým granátem rozšířila do té míry, že se tyto kameny staly dostupnějšími i pro nižší společenské třídy. Jejich popularita si udržovala až do 20. století.
Anglicky
In the folk milieu, considerable emphasis was laid on magic and on the symbolism of material, things and colors. The red color was a symbol of life, blood and love and that is why minerals with this color took over its protective function. These minerals played a significant role in the protection of children who wore a necklace or a bracelet as a tool against evil forces and diseases. the use of Bohemian garnet in jewellery is documented since the Middle Ages in the town milieu. We have knowledge about conditions in the country only from the 18th and the 19th centuries. Written and picture sources show that garnet necklaces and rosaries were worn on the whole area of Czech lands. The red stone or its imitation made of glass composition was set in rings, in clips for fastening women's chemises (the region of Chodsko, the Cheb region, the Broumov region, the Těšín region) an in hair pints (Eastern Bohemia). Pyropes were most applied as a part of the decoration on chain necklaces with coins. The coins were set in filigree frames decorated with stones. In central and Eastern Bohemia, Bohemian garnet or its imitations supplemented women's textile bonnets which were embroidered with golden and silver threads. In the first half of the 19th century, the series production of jewellery with Bohemian garnet expanded to the extent that these stones became more accessible also for lower social classes. The kept their popularity up to the 20th century.
Návaznosti
| GA17-08549S, projekt VaV |
|