Pneumonie spojené se zdravotní péčí u pacientů v intenzivní péči - optimální nastavení iniciální empirické antimikrobiální terapie: výsledky multicentrické observační studie

HERKEL, T., R. UVIZL, M. KOLAR, M. H. SEDLAKOVA, M. ADAMUS, L. DOUBRAVSKA, T. GABRHELIK, V. PUDOVA, K. LANGOVA, R. ZAZULA, T. REZAC, M. MORAVEC, P. CERMAK, P. SEVCIK, Jan STAŠEK, Alena ŠEVČÍKOVÁ, Markéta HANSLIANOVÁ, Z. TUREK, V. CERNY a P. PATEROVA. Pneumonie spojené se zdravotní péčí u pacientů v intenzivní péči - optimální nastavení iniciální empirické antimikrobiální terapie: výsledky multicentrické observační studie. Anesteziologie a intenzivní medicína. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2017, roč. 28, č. 3, s. 154-162. ISSN 1214-2158.

Základní údaje

• Originální název: Pneumonie spojené se zdravotní péčí u pacientů v intenzivní péči - optimální nastavení iniciální empirické antimikrobiální terapie: výsledky multicentrické observační studie
• Název anglicky: Healthcare associated pneumonia in intensive care patients - optimal choice of initial empirical antimicrobial therapy: Results of a multicenter, observational study
• Autoři: HERKEL, T. (203 Česká republika), R. UVIZL (203 Česká republika, garant), M. KOLAR (203 Česká republika), M. H. SEDLAKOVA (203 Česká republika), M. ADAMUS (203 Česká republika), L. DOUBRAVSKA (203 Česká republika), T. GABRHELIK (203 Česká republika), V. PUDOVA (203 Česká republika), K. LANGOVA (203 Česká republika), R. ZAZULA (203 Česká republika), T. REZAC (203 Česká republika), M. MORAVEC (203 Česká republika), P. CERMAK (203 Česká republika), P. SEVCIK (203 Česká republika), Jan STAŠEK (203 Česká republika, domácí), Alena ŠEVČÍKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Markéta HANSLIANOVÁ (203 Česká republika, domácí), Z. TUREK (203 Česká republika), V. CERNY (203 Česká republika) a P. PATEROVA (203 Česká republika).
• Vydání: Anesteziologie a intenzivní medicína, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2017, 1214-2158.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30223 Anaesthesiology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/17:00113796
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• UT WoS: 000413472100002
• Klíčová slova česky: infekce spojené se zdravotní péčí; hospital acquired pneumonia; iniciální empirická antibiotická terapie; epidemiologie; pneumonie
• Klíčová slova anglicky: nosocomial infections; hospital acquired pneumonia; initial empirical antibiotic therapy; epidemiology; pneumonia
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Cíl: Studie je zaměřena na získání recentních epidemiologických údajů o „Hospital Acquired Pneumonia (HAP)“ u pacientů v intenzivní péči pro určení vhodného postupu pro empirickou antimikrobiální terapii. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny; Anesteziologicko resuscitační oddělení. Typ studie a metoda: Studie byla navržena jako prospektivní, multicentrická a observační. Zachycené spektrum bakteriálních původců, včetně určení citlivosti k antimikrobiálním přípravkům, bylo porovnáno s referenčním postupem iniciální empirické antibiotické terapie u časné a pozdní HAP. Výsledky: Bylo zařazeno 317 pacientů, po zhodnocení úplnosti dat soubor obsahoval 201 pacienta, 159 mužů a 42 žen. Průměrný věk 59,9 roku let. Získáno bylo 260 validních vzorků sekretu z dolních cest dýchacích. Časná HAP byla zachycena u 26 (12,9 %), pozdní u 175 (87,1 %) pacientů. DNA analýzou byl u většiny původců HAP (74,0 %) prokázán jedinečný restrikční profil. Adekvátní empirická iniciální antibiotická terapie byla zaznamenána u 59,7 % pacientů. Bylo identifikováno celkem 22 bakteriálních species jako etiologických agens, pouze u 6 z nich byla četnost záchytu vyšší než 5 % (Klebsiella pneumoniae – 20,4 %, Pseudomonas aeruginosa – 20,0 %, Escherichia coli – 10,8 %, Enterobacter spp. – 8,1 %, Staphylococcus aureus – 6,2 % a Burkholderia cepacia komplex – 5,8 %). Převažovaly gramnegativní bakterie (86,1 %). U pacientů s časnou HAP byl významně vyšší výskyt kmenů Staphylococcus aureus (26,9 %) a Haemophilus influenzae (15,4 %). U pozdní HAP dominovaly kmeny Pseudomonas aeruginosa (21,8%) a Klebsiella pneumoniae (21,4 %). Závěr: Referenční postup iniciální empirické antibiotické terapie časné a pozdní HAP vyhovuje zachycenému spektru bakteriálních původců a jejich citlivosti k antimikrobiálním přípravkům u sledované skupiny pacientů.

Anotace anglicky

Objective: This study aimed to obtain recent epidemiological data on hospital-acquired pneumonia (HAP) in intensive care patients and to determine adequate empirical antimicrobial therapy. Setting: Department of Anaesthesiology, Resuscitation and Intensive Care Medicine. Patients and methods: The prospective, multicenter, observational study assessed the spectrum of detected bacterial pathogens and their resistance to antimicrobial agents. It was compared with a reference approach to initial antibiotic therapy in early-and late-onset HAP. Results: Total 317 patients were included in the study. The final patient sample comprised 201 subjects (159 males and 42 females) with a mean age of 59.9 years. Total 260 valid samples of lower respiratory tract secretions were obtained. Early-and late-onset HAP was detected in 26 (12.9%) and 175 (87.1%) patients, respectively. A total of 22 bacterial species were identified as etiological agents, with detection rates higher that 5% being noted in only 6 of them (Klebsiella pneumoniae 20.4%, Pseudomonas aeruginosa 20.0%, Escherichia coli 10.8%, Enterobacter spp. 8.1%, Staphylococcus aureus 6.2% and Burkholderia cepacia complex 5.8%). Gram-negative bacteria were most prevalent (86.1%). Patients with early-onset HAP had considerably higher prevalence of strains of Staphylococcus aureus (26.9%) and Haemophilus influenzae (15.4%). In late-onset HAP, most dominant were the strains of Pseudomonas aeruginosa (21.8%) and Klebsiella pneumoniae (21.4%). Most pathogens causing HAP (74.0%) were shown to have a unique restriction profile. Adequate initial empirical antibiotic therapy was noted in 59.7% of patients. Conclusion: The reference approach to initial empirical antibiotic therapy of early-and late-onset HAP was consistent with the spectrum of bacterial pathogens and their susceptibility to antimicrobial agents.