2020
„Upoután vozíkový“: absence zdvořilé nevšímavosti jako bariéra při pohybu prostorem uživatelů a uživatelek elektrických vozíků
OSMAN, Robert a Hana PORKERTOVÁZákladní údaje
Originální název
„Upoután vozíkový“: absence zdvořilé nevšímavosti jako bariéra při pohybu prostorem uživatelů a uživatelek elektrických vozíků
Název česky
„Upoután vozíkový“: absence zdvořilé nevšímavosti jako bariéra při pohybu prostorem uživatelů a uživatelek elektrických vozíků
Název anglicky
'Tied to a wheelchair': How the absence of civil inattention serves as a spatial barrier to electric wheelchair users
Autoři
OSMAN, Robert (203 Česká republika, garant, domácí) a Hana PORKERTOVÁ (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 2020, 0038-0288
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50702 Urban studies
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 0.588
Kód RIV
RIV/00216224:14310/20:00114127
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
UT WoS
000568166000004
Klíčová slova česky
geografie znevýhodnění; sociální prostor; Henri Lefebvre; zdvořilá nevšímavost; uživatelé vozíků
Klíčová slova anglicky
disability geography; social space; Henri Lefebvre; civil inattention; wheelchair users
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 1. 3. 2021 10:27, Mgr. Marie Šípková, DiS.
V originále
Příspěvek vychází z tradice sociálně geografického pojetí relačního prostoru. Nevnímá tak prostor jako daný, hotový a všude stejný, ale naopak jako neustále vytvářený, nikdy neukončený a velmi heterogenní. Prostor je tak v této tradici pojímán jako prostor neustále (re)produkovaný sociálními vztahy v něm realizovanými. Příspěvek se pak zaměřuje na jeden vybraný typ sociálního prostoru a tím je sociální prostor uživatelů a uživatelek elektrických vozíků. Klade si tak otázku, jak sociální prostor, v němž každodenně vyjednávají své životy, ovlivňuje jejich pohyb fyzickým (myšleno materiálním) prostorem. Toto zaměření příspěvku vychází z teoretické ambice překlenout vzdálenost mezi využitím sociální prostoru výhradně k analýze sociální mobility a zájmem výhradně o fyzickou mobilitu uživatelů a uživatelek elektrických vozíků. Příspěvek si tak klade otázku, jak sociální praktiky jako zírání, oslovování, dotazování či uskakování spoluutvářející sociální prostor uživatelů a uživatelek elektrických vozíků ovlivňují jejich fyzickou mobilitu, tedy jejich pohyb materiálním prostorem. Příspěvek vychází z dlouhodobého výzkumu (2010-2018) časoprostorového chování čtyř uživatelů a jedné uživatelky elektrických vozíků s diagnostikovanou svalovou dystrofií žijících ve městě Brně.
Anglicky
The article is based on disability geography and draws on the social-geographic conception of relational space, which is perceived as being constantly created, never finished, heterogeneous, and embodied, and not a space that is given and everywhere the same. It offers a specific way of linking the discursive and material dimensions of disability, which intersect in the concept of social space, and refers to Lefebvre's trialectics of production - spatial practices, the representation of space, and spaces of representations. To analyse the mutual production of social space and social bodies, we use Goffman's concept of civil inattention. We ask how such social practices as gazing, addressing, asking, or dodging that co-create the social space of electric wheelchair users influence their movement through material space, and through the spatial reactions of wheelchair users responding to unwanted attention we trace the homogenisation and differentiation of space. The text is based on a long-term study (2010-2018) of the temporal/spatial behaviour of five electric wheelchair users (four men and one woman) diagnosed with muscular dystrophy who live in the City of Brno.
Návaznosti
| GA17-16097S, projekt VaV |
|