BŘEZINA, Jakub, Tomáš KUMPAN a Matúš HYŽNÝ. Záhadný členovec z famenu Lesního lomu (Brno, Líšeň). In Paleozoikum 2020. 2020. ISBN 978-80-210-9514-4.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Záhadný členovec z famenu Lesního lomu (Brno, Líšeň)
Název česky Záhadný členovec z famenu Lesního lomu (Brno, Líšeň)
Název anglicky Enigmatic arthropod from the famenian at Lesní lom locality (Brno, Czech Republic)
Autoři BŘEZINA, Jakub, Tomáš KUMPAN a Matúš HYŽNÝ.
Vydání Paleozoikum 2020, 2020.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Konferenční abstrakt
Obor 10506 Paleontology
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka Přírodovědecká fakulta
ISBN 978-80-210-9514-4
Klíčová slova česky Arthropoda, Cyclida, Líšeň, svrchní devon, famen
Klíčová slova anglicky Arthropoda, Cyclida, Líšeň, Upper Devonian, Famenian
Změnil Změnil: Mgr. Jakub Březina, Ph.D., učo 357030. Změněno: 18. 5. 2020 12:00.
Anotace
Nálezy členovců jsou ve vápencích líšeňského souvrství (nejvyšší frasn-visé) poměrně pestré. Vedle trilobitů a ostrakodů (např. Chlupáč 1966, Bless 1986) byly v horninách líšeňského souvrství nalezeny pozůstatky pelagických velkokrunýřovců a fylokaridních korýšů. Dosud byly popsány druhy Montecaris brunnensis CHLUPÁČ 1960 a Concavicaris incola CHLUPÁČ 1963 z famenu hádsko-říčských vápenců a nedávný nález druhu Concavicaris viktoryni RAK ET AL. 2018 ze spodního tournai svrchních křtinských vápenců. Doloženi byli též velkokrunýřovci druhu Angustidontus moravicus CHLUPÁČ 1978 z famenu ponikevského souvrství z Moravského Berouna. V roce 2018 byl sběratelem Jiřím Chmelíkem v Lesním lomu v Brně-Líšni objeven neobvyklý členovec, který nám je dosud k dispozici pouze ve fotodokumentaci (obr. 1). Tento nález se od všech dosud publikovaných nálezů nápadně liší. Velký kruhový karapax bez zjevné segmentace a přítomnost párové oblasti připomínající svazky kalcifikovaných žaber sugerují příslušnost ke korýšům ze skupiny Cyclida. Tato skupina je známa z mořského i sladkovodního prostředí od karbonu do konce křídy, přičemž někteří její zástupci mohli představovat předky dnešních parazitických kapřivců (Dzik 2008, Michko a Alekseev 2018). Z fotografie lze vyčíst, že hornina hostící fosilii členovce je deskovitý vápenec, jež má na bázi málo mocnou kalciruditovou krinoidovou polohu, která ostře přechází do kalciarenitu, ve kterém je členovec uložen. Tyto facie jsou hojné ve stěně, která je přímo nad místem údajného nálezu, a která odhaluje famenské vápence. Částečně podobné, ačkoli mnohem jemnozrnnější a hlíznaté facie, se vyskytují ve vzdálenější části lomu, a jsou raně tournaiského stáří. Pokud jde o cyklida muselo by se tak jednat o vůbec nejstaršího známého zástupce této skupiny. Předpokládaný hlavový konec fosilie však nezodpovídá úplně morfologii kapřivců ani dosud známých cyklidů. Pouze bližší ohledání zatím pro vědu nedostupné fosilie může pomoct determinaci tohoto unikátního nálezu.
VytisknoutZobrazeno: 3. 9. 2024 19:02