Z aktivistky kojící matkou : Dopad mateřství na spotřební chování environmentalistek

DRAHOŇOVSKÁ, Marie a Vojtěch PELIKÁN. Z aktivistky kojící matkou : Dopad mateřství na spotřební chování environmentalistek. In 22. pracovní konference Biografu. 2020.

Základní údaje

• Originální název: Z aktivistky kojící matkou : Dopad mateřství na spotřební chování environmentalistek
• Název anglicky: From an activist to a breast-feeding mother : Impact of motherhood on consumer behaviour of environmentally oriented women
• Autoři: DRAHOŇOVSKÁ, Marie (203 Česká republika) a Vojtěch PELIKÁN (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: 22. pracovní konference Biografu, 2020.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 50401 Sociology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14230/20:00115789
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• Klíčová slova česky: mateřství; zelené mateřství; ekologicky příznivý životní způsob; environmentální dilema; tranzitivní spotřeba; significant life event; legacy hypothesis
• Klíčová slova anglicky: motherhood; green motherhood; environmental lifestyles; environmental dilemma; transitive consumption; significant life event; legacy hypothesis
• Štítky: rivok

Anotace

Některé ženy považují narození dítěte za nejšťastnější okamžik v životě. Žena se stává matkou, zodpovědnou za život druhého člověka. U pro-environmentálně smýšlející ženy se však role matky může dostat do konfliktu s rolí environmentalistky. Radost z narození dítěte provázejí různá spotřebitelská dilemata, a tak i ženy, jež jsou v ochraně přírody jinak velmi zásadové, začnou své dosavadní hodnoty i styl života přehodnocovat. Jedna věc je omezovat za účelem ochrany přírody své vlastní potřeby, druhá omezit potřeby dítěte. Příspěvek představuje závěry výzkumu Zelených matek – pro-environmentálně smýšlejících žen, jimž se narodilo první dítě. Jak se tyto ženy se změnami svých spotřebních návyků vypořádávají? Je pro ně narození dítěte spíše motorem, nebo brzdou v cestě k ekologicky uvědomělému spotřebitelství? Výzkum je součástí bakalářské práce zpracované na Katedře environmentálních studií FSS MU. Prostřednictvím pětice hloubkových rozhovorů se ukázalo, že i po narození dítěte se Zelené matky nadále snaží svou každodenní spotřebu snižovat. Využívají látkové pleny, nakupují v second handech a lokálních obchodech, nejedí maso – a jsou rovněž občansky angažované v rozvoji místa, kde žijí. Zároveň ale zažívají momenty, kdy se dostávají se svým dosavadním environmentálním přesvědčením do konfliktu. Zejména ve chvílích únavy a vyčerpání se u některých konzumních činností hranice přijatelnosti posunuly. Výzkum otevírá k úvaze některá navazující témata: Jak se mění postoje Zelených matek v čase, třeba ve chvíli, kdy se vrací z rodičovské dovolené zpět do práce? Jakou roli zastává u pro-environmentálně žijících rodin v období po narození prvního dítěte otec? Je adekvátní vysvětlovat úpadek radikality ve spotřebě samotným fyzickým faktem narození dítěte, tím že ženě přibývají nové starosti, nebo spíše proměnou její sociální role? Na téma Zelených matek také v současné chvíli navazuje výzkum dobrovolně bezdětných žen z důvodu klimatické krize. Jak je toto rozhodnutí nemít děti, případně mít dětí méně, motivováno a vyjednáváno? Ve Velké Británii existuje například hnutí Birthstrike, ke kterému se hlásí více než 500 žen, a které tlačí na politiky, že dokud nebudou při řešení klimatické krize radikálnější, odmítají přivést na tento svět své dítě. Jak se liší postoj k ekologické angažovanosti u Zelených matek a u žen, které se rozhodly si dítě odepřít? Je narození dítěte u pro-environmentálně smýšlející ženy považováno za dar, nebo dluh přírodě?

Anotace anglicky

The process of becoming a mother is substantially influenced by consumption. Transitive consumption can facilitate this process, but also put new mothers through anxiety, stress and fear of a failure. Environmentally conscious women deal with an even greater challenge as they have to combine their pro-environmental values with the specific social norms. We conducted in-depth interviews with six such women we called Green Mothers. Rather than focusing on changes in their behaviour, we have become interested in dilemmas they have been dealing with.We concluded that consumption plays a somewhat secondary role in accepting their maternal role – The Green Mothers keep their reticent attitude. However, they have become less radical and have accepted consumer compromises. Lifestyle dilemmas are most apparent in relation to self-awareness. Green Mothers turn from the intellectual approach to physicality, health concerns and needs of their children. Their interest in the global environmental problems declined as they have shifted their focus on more local and imminent issues. Adopting pro-environmental practices is primarily influenced nor by lack of finances, neither by social pressure, but by time. Therefore, our research contributes to the discussion on the high demands of environmentally-friendly lifestyles.

Návaznosti

• MUNI/A/1201/2019, interní kód MU: Název: Cesty k udržitelné a spravedlivější společnosti – environmentální přístupy (Akronym: CESTYSEN)

Investor: Masarykova univerzita, Cesty k udržitelné a spravedlivější společnosti – environmentální přístupy, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty