Tradiční zemědělství na Balkáně: problém elementární kultury

BOČKOVÁ, Helena. Tradiční zemědělství na Balkáně: problém elementární kultury. In Ivanu Dorovskému ad honorem. Příspěvky z kolokvia k 85. narozeninám prof. dr. Ivana Dorovského, DrSc. Brno: Masarykova univerzita, 2020, s. 195-214. ISBN 978-80-210-9604-2.

Základní údaje

• Originální název: Tradiční zemědělství na Balkáně: problém elementární kultury
• Název anglicky: Traditional Balkan agriculture – problem of elemental culture
• Autoři: BOČKOVÁ, Helena.
• Vydání: Brno, Ivanu Dorovskému ad honorem. Příspěvky z kolokvia k 85. narozeninám prof. dr. Ivana Dorovského, DrSc. od s. 195-214, 20 s. 2020.
• Nakladatel: Masarykova univerzita

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Popularizační texty a aktivity
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-210-9604-2
• Klíčová slova česky: Balkán; tradiční agrární kultura; elementární kultura; orné zemědělství; zahradnictví; pastevectví
• Klíčová slova anglicky: Balkans; traditional agriculture; elemental culture; arable farming; horticulture; pastoralism
• Štítky: RIV - zkontrolováno
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Balkánská tradiční agrární kultura byla elementární. Na rozdíl od dalších sfér každodenní kultury postrádala náročné formy. Cílem příspěvku je vymezit elementární formy balkánské agrární kultury, důvody a souvislosti její retardace a důsledky v každodenní kultuře. Na Balkáně, na rozdíl od většiny Evropy, bylo obilnářství minoritní, nepřinášelo prosperitu a nemotivovalo uplatňovat nové pracovní postupy, technologie, dokonalejší nářadí. Převažující zahradnické obdělávání půdy mělo minimální technologické potřeby a nároky. Vyšší produkce se dosahovalo pouze rozšiřováním obdělávaných ploch, zvyšováním počtu dobytka a vynakládáním víc práce. Pro pokrok v agrotechnice chyběl vedle limitu přírodních podmínek a odlišných tradic také podobně silný impuls, jakým byla v západní a střední Evropě středověká transformace. Balkánci našli řešení v diverzifikaci způsobu obživy – spojování agrární a neagrární výroby a obchodu. Tím zásadně omezili důsledky elementárnosti agrární kultury na životní a kulturní úroveň obyvatel.

Anotace anglicky

Traditional agrarian culture on Balkan used to be very fudnamental. Unlike other spheres of everyday life, it was missing any more complex forms. Target of this article is to define elementar forms of Balkan agrarian culture; reasons and context of it's retardation; and impact of aforementioned upon everyday life. Unlike in most Europe, minor grain growing was not profitable on Balkan and as such, it didn't motivate innovation of work processes, technologies and tools. Predominant horticulture-like cultivation of farmland had minimal requirements upon technologies and tools. Bigger production was achieved by expansion of farmland, by incresing numbers of livestock, eventually by simply working more. Also, innovation was not only limited by natural condition and different traditions, but Balkan was also missing strong impulse that will start any changes; something similar to what central and western Europe lived through in form of medieval transformation. For Balkan people, the solution was in diversification of livehood sources, in fusion of both agrarian and non-agrarian produciotn, and in trade. As a result, this approach limited impact of their very elementar agrarian culture upon living and cultural standards of common folks.