Tradiční zemědělství na Balkáně: problém elementární kultury

BOČKOVÁ, Helena. Tradiční zemědělství na Balkáně: problém elementární kultury. In Ivanu Dorovskému ad honorem. Příspěvky z kolokvia k 85. narozeninám prof. dr. Ivana Dorovského, DrSc. Brno: Masarykova univerzita, 2020, s. 195-214. ISBN 978-80-210-9604-2.

Základní údaje

Originální název

Tradiční zemědělství na Balkáně: problém elementární kultury

Název anglicky

Traditional Balkan agriculture – problem of elemental culture

Autoři

BOČKOVÁ, Helena

Vydání

Brno, Ivanu Dorovskému ad honorem. Příspěvky z kolokvia k 85. narozeninám prof. dr. Ivana Dorovského, DrSc. od s. 195-214, 20 s. 2020

Nakladatel

Masarykova univerzita

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Popularizační texty a aktivity

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-210-9604-2

Klíčová slova česky

Balkán; tradiční agrární kultura; elementární kultura; orné zemědělství; zahradnictví; pastevectví

Klíčová slova anglicky

Balkans; traditional agriculture; elemental culture; arable farming; horticulture; pastoralism

Štítky

RIV - zkontrolováno

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Balkánská tradiční agrární kultura byla elementární. Na rozdíl od dalších sfér každodenní kultury postrádala náročné formy. Cílem příspěvku je vymezit elementární formy balkánské agrární kultury, důvody a souvislosti její retardace a důsledky v každodenní kultuře. Na Balkáně, na rozdíl od většiny Evropy, bylo obilnářství minoritní, nepřinášelo prosperitu a nemotivovalo uplatňovat nové pracovní postupy, technologie, dokonalejší nářadí. Převažující zahradnické obdělávání půdy mělo minimální technologické potřeby a nároky. Vyšší produkce se dosahovalo pouze rozšiřováním obdělávaných ploch, zvyšováním počtu dobytka a vynakládáním víc práce. Pro pokrok v agrotechnice chyběl vedle limitu přírodních podmínek a odlišných tradic také podobně silný impuls, jakým byla v západní a střední Evropě středověká transformace. Balkánci našli řešení v diverzifikaci způsobu obživy – spojování agrární a neagrární výroby a obchodu. Tím zásadně omezili důsledky elementárnosti agrární kultury na životní a kulturní úroveň obyvatel.

Anglicky

Traditional agrarian culture on Balkan used to be very fudnamental. Unlike other spheres of everyday life, it was missing any more complex forms. Target of this article is to define elementar forms of Balkan agrarian culture; reasons and context of it's retardation; and impact of aforementioned upon everyday life. Unlike in most Europe, minor grain growing was not profitable on Balkan and as such, it didn't motivate innovation of work processes, technologies and tools. Predominant horticulture-like cultivation of farmland had minimal requirements upon technologies and tools. Bigger production was achieved by expansion of farmland, by incresing numbers of livestock, eventually by simply working more. Also, innovation was not only limited by natural condition and different traditions, but Balkan was also missing strong impulse that will start any changes; something similar to what central and western Europe lived through in form of medieval transformation. For Balkan people, the solution was in diversification of livehood sources, in fusion of both agrarian and non-agrarian produciotn, and in trade. As a result, this approach limited impact of their very elementar agrarian culture upon living and cultural standards of common folks.