Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1673245, author = {Fedorová, Sylvie and Bartečků, Elis and Hořínková, Jana}, article_location = {Prague}, article_number = {1}, doi = {http://dx.doi.org/10.14735/amcsnn202043}, keywords = {depressive disorder; cognitive dysfunction; psychological tests}, language = {cze}, issn = {1210-7859}, journal = {Ceska a slovenska neurologie a neurochirurgie}, title = {Metodologie měření kognitivního deficitu u depresivní poruchy}, url = {https://www.csnn.eu/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2020-1-4/metodologie-mereni-kognitivniho-deficitu-u-depresivni-poruchy-121149}, volume = {83}, year = {2020} }
TY - JOUR ID - 1673245 AU - Fedorová, Sylvie - Bartečků, Elis - Hořínková, Jana PY - 2020 TI - Metodologie měření kognitivního deficitu u depresivní poruchy JF - Ceska a slovenska neurologie a neurochirurgie VL - 83 IS - 1 SP - 43-47 EP - 43-47 PB - CZECH MEDICAL SOC SN - 12107859 KW - depressive disorder KW - cognitive dysfunction KW - psychological tests UR - https://www.csnn.eu/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2020-1-4/metodologie-mereni-kognitivniho-deficitu-u-depresivni-poruchy-121149 L2 - https://www.csnn.eu/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2020-1-4/metodologie-mereni-kognitivniho-deficitu-u-depresivni-poruchy-121149 N2 - Přehledový článek se zaměřuje na shrnutí dosavadních zjištění ke kognitivnímu narušení, které je přítomno u většiny pacientů s depresivní poruchou. Kognitivní dysfunkci lze považovat za jednu ze základních skupin příznaků depresivní poruchy a je jedním z hlavních určujících faktorů funkčního selhávání pacientů. Kognitivní dysfunkce jako jádrová oblast depresivní poruchy postihuje více kognitivních domén, je heterogenní a je jak objektivní, tak i subjektivní, což ztěžuje rutinní skríning. Dosud neexistuje všeobecný konsenzus ve volbě testových metod a v doporučeném postupu testování kognitivních funkcí u depresivní poruchy. Testy, které jsou často využívány pro měření kognitivních funkcí u depresivní poruchy, nebyly vyvinuty pro tuto populaci pacientů. Nejčastěji obecně používané skríningové nástroje jako Mini Mental State Examination (MMSE), Addenbrookský kognitivní test (Addenbrooke‘s Cognitive Examination; ACE-R) či Montrealský kognitivní test (Montreal Cognitive Assessment; MoCA) se ukazují jako málo citlivé a nespecifické. Vhodnější se jeví testové metody měřící kognitivní domény nejčastěji postižené u depresivní poruchy, zejména epizodickou paměť, exekutivní funkce a rychlost zpracování. Testové metody vyvinuté primárně pro pacienty s depresivní poruchou jsou University of California San Diego Performance-Based Skills Assessment (UPSA), THINC-Integrated Tool (THINC-it) a Screen for Cognitive Impairment in Psychiatry-Depression (SCI-P). V dalším výzkumu je nutné zaměřit se na skríning i samotné měření kognitivního deficitu a jeho změn. ER -
FEDOROVÁ, Sylvie, Elis BARTEČKŮ a Jana HOŘÍNKOVÁ. Metodologie měření kognitivního deficitu u depresivní poruchy. \textit{Ceska a slovenska neurologie a neurochirurgie}. Prague: CZECH MEDICAL SOC, 2020, roč.~83, č.~1, s.~43-47. ISSN~1210-7859. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.14735/amcsnn202043.
|