Psychometrické vlastnosti české verze Škály prožívané naděje : faktorová struktura a vnitřní konzistence

SLEZÁČKOVÁ, Alena, Tomáš PROŠEK, Tatiana MALATINCOVÁ a Andreas KRAFFT. Psychometrické vlastnosti české verze Škály prožívané naděje : faktorová struktura a vnitřní konzistence. Československá psychologie. Praha: Psychologický ústav, Akademie věd ČR, 2020, roč. 64, č. 3, s. 288-305. ISSN 0009-062X.

Základní údaje

• Originální název: Psychometrické vlastnosti české verze Škály prožívané naděje : faktorová struktura a vnitřní konzistence
• Název anglicky: Psychometric characteristics of the Czech version of The Perceived Hope Scale : factor structure and internal consistency
• Autoři: SLEZÁČKOVÁ, Alena (203 Česká republika, garant, domácí), Tomáš PROŠEK (203 Česká republika, domácí), Tatiana MALATINCOVÁ (703 Slovensko, domácí) a Andreas KRAFFT (756 Švýcarsko).
• Vydání: Československá psychologie, Praha, Psychologický ústav, Akademie věd ČR, 2020, 0009-062X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50101 Psychology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Impakt faktor: Impact factor: 0.471
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/20:00116211
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• UT WoS: 000562992900003
• Klíčová slova česky: naděje; Škála prožívané naděje; psychometrické vlastnosti
• Klíčová slova anglicky: hope; Perceived Hope Scale; psychometric properties
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické vlastnosti české verze Škály prožívané naděje (Perceived Hope Scale, PHS). Soubor a procedura. Škálu spolu s dalšími metodami měřícími několik souvisejících konstruktů vyplnily tři soubory respondentů ve věku od 18 do 80 let. Celkově bylo do výzkumu zahrnuto 2396 respondentů. Statistické analýzy.Pro ověření vnitřní konzistence byly použity koeficienty reliability Cronbachovo alfa a McDonaldovo omega. Faktorová struktura škály a její diskriminační validita byly ověřovány pomocí konfirmační faktorové analýzy. Výsledky. Škála PHS vykazovala adekvátní reliabilitu a konstruktovou, konvergentní a diskriminační validitu. Faktorové náboje všech položek škály PHS u hlavního faktoru byly vyšší než 0,70. Celkový skór PHS významně negativně koreloval s intenzitou depresivních a úzkostných příznaků měřených dotazníkem PHQ-4 (r = -0,55). Silný vztah byl nalezen především mezi skórem PHS a mírou optimismu měřeného dotazníkem LOT-R (r = 0,72). Česká verze Škály prožívané naděje tedy vykazovala adekvátní psychometrické vlastnosti a lze ji doporučit pro další využití ve výzkumech na dospělé populaci. Omezení studie. Hlavním omezením studie byla skutečnost, že se výzkumné soubory skládaly převážně z účastníků ženského pohlaví a osob s vyšší úrovní vzdělání. Nezaměstnaní, rozvedení a ovdovělí jedinci a osoby starší 50 let nebyli dostatečně zastoupeni.

Anotace anglicky

Objectives. The study focuses on psychometric properties of the Czech version of The Perceived Hope Scale (PHS). Subjects and settings. The scale, along with measures of several related constructs, was completed by three samples of respondents aged between 18 and 80 years. A total of 2,396 respondents participated in the research. Statistical analysis. Cronbach’s alpha and McDonald’s omega reliability coefficients were used for reliability estimation. The factor structure of the scale and its discriminant validity were tested through confirmatory factor analysis. Convergent validity of PHS with other measures was assessed using correlation analysis. Results. The PHS scale showed adequate reliability and construct, convergent and discriminatory validity. Loadings of PHS items on the main factor were all above .70. The PHS total score significantly negatively correlated with the intensity of symptoms of anxiety and depression measured by PHQ-4 (r = -.55). A strong association was found especially between the PHS score and optimism measured by LOT-R (Pearson r = .72). The Czech version of the Perceived Hope Scale thus showed adequate psychometric properties and can be recommended for further use in the adult population. Limitations. A major limitation of our study is that samples consisted of predominantly female participants and those with a higher level of education. Unemployed, divorced and widowed individuals or individuals older than 50 years were not sufficiently represented.