2020
Preliminary report of the 2019 excavation at Švédův Stůl Cave in the Moravian Karst
NEJMAN, Ladislav, Philip HUGHES, Marjorie SULLIVAN, Duncan WRIGHT, Amy Mosig WAY et. al.Základní údaje
Originální název
Preliminary report of the 2019 excavation at Švédův Stůl Cave in the Moravian Karst
Název česky
Předběžná zpráva o výzkumu jeskyně Švédův stůl v Moravském krase v roce 2019
Autoři
NEJMAN, Ladislav (36 Austrálie, garant), Philip HUGHES (36 Austrálie), Marjorie SULLIVAN (36 Austrálie), Duncan WRIGHT (36 Austrálie), Amy Mosig WAY (36 Austrálie), Nicholas SKOPAL (36 Austrálie), Ondřej MLEJNEK (203 Česká republika), Petr ŠKRDLA (203 Česká republika), Lenka LISÁ (203 Česká republika), Matěj KMOŠEK (203 Česká republika), Miriam NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ (203 Česká republika), Miroslav KRÁLÍK (203 Česká republika, domácí), Petr NERUDA (203 Česká republika), Zdeňka NERUDOVÁ (203 Česká republika) a Antonín PŘICHYSTAL (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Přehled výzkumů, AV ČR, Archeologický ústav, 2020, 1211-7250
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10700 1.7 Other natural sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14310/20:00116213
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky
Moravský kras;neandertálci;re-exkavace; výsypka; geochemický signál
Klíčová slova anglicky
Moravian karst;Neandertals;re-excavation;spoil-heap;geochemical signals
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 24. 2. 2021 15:37, prof. RNDr. Antonín Přichystal, DSc.
V originále
Švédův Stůl Cave in the Moravian Karst has been excavated several times since Martin Kříž started the first excavation in 1886. Two parts of the site were re-excavated in 2019. The primary aim was to conduct classical as well as innovative and experimental sedimentological and geoarchaeological investigations of sediments from the discarded spoil heap outside the cave entrance (trench C–D). Intact sediments with a small number of lithic artefacts and a large number of animal bones were also excavated during the 2019 excavation (trench A–B) located under the trench excavated by Bohuslav Klíma’s team in the 1950s. An attempt is being made using pXRF, benchtop ED-XRF and ITRAX techniques to link some of the sedimentary material in the spoil heap (C–D) with the stratified sediments in trench A–B. Animal bones and lithic artefacts were found in both trenches. Numerous samples were collected for geoarchaeological, palaeoenvironmental and dating analyses and the results will be published in upcoming publications.
Česky
Jeskyně Švédův stůl v Moravském krasu byla od dob prvního systematického výzkumu Martina Kříže v roce 1886 předmětem několika dalších badatelských aktivit. Hlavní představoval výzkum Bohuslava Klímy v letech 1953–1955. Poslední akce pak byla realizována v roce 2019. Jejím cílem bylo ověření potenciálu lokality. Zkoumána byla výsypka sedimentů před jeskyní (výkopy C–D) a současně byla v témže místě položena série sond (výkopy A–B), jejichž cílem bylo ověření tvrzení B. Klímy, že plošina je z archeologického pohledu již vyčerpaná, proto bylo překvapením, že pod výzkumem B. Klímy byly zachyceny zbytky intaktních sedimentů, které obsahovaly ojedinělé kamenné artefakty a četné pozůstatky fauny. Při výzkumu byly použity klasické výzkumné postupy, ale současně byly aplikovány další inovativní a experimentální sedimentologické a geoarcheologické metody. Příkladem může být nasazení pXRF, stolního ED-XRF a ITRAX přístrojů, cílených na možnost korelace sedimentů z výsypky (C–D) se stratifikovanými sedimenty ve výkopech (A–B). Tato metoda je založena na principu, že jednotlivé vrstvy mohou být geochemicky specifické v obsahu hlavního markerového prvku, vzácného stopového prvku nebo dvouprvkového poměru – např. vrstva, kde dominuje stropový opad může být obohacena vápníkem, naplavená vrstva může mít zvýšenou koncentraci železa, vápníku a hořčíku, nebo navátý materiál by mohl obsahovat zvýšenou koncentraci zinku, cínu, zirkonia, beryllia a hlavně křemíku. Závěrem můžeme konstatovat, že všechny výkopy poskytly kosti zvířat a kamenné artefakty. Kosti, které bylo možné taxonomicky určit, poukazují na přítomnost pestré škály pleistocenních zvířat jako jsou jeskynní medvědi, koně, vlci, nosorožci, lišky, hyeny, atd. Došlo jak k odebrání série vzorků pro geoarcheologické a paleoenvironmentální analýzy, tak k získání materiálu k určení datace. Zároveň byly odebrány vzorky sedimentů na aDNA analýzy. Všechny tyto vzorky jsou postupně zpracovávány a výsledky budou průběžně zveřejňovány v dalších výstupech z projektu.