Zaniklá výzdoba zámku v Kravařích, Johann Jacob Sandrart a příběh proroka Teiresia

NOKKALA MILTOVÁ, Radka. Zaniklá výzdoba zámku v Kravařích, Johann Jacob Sandrart a příběh proroka Teiresia. In Od objevu k interpretaci : Znalectví, sběratelství a ikonografie umění raného novověku. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita - Books and Pipes, 2020, s. 239-246. ISBN 978-80-210-9557-1.

Základní údaje

Originální název

Zaniklá výzdoba zámku v Kravařích, Johann Jacob Sandrart a příběh proroka Teiresia

Název anglicky

Vanished Decorations of the Kravaře Chateau, Johann Jacob Sandrart and the Story of the Prophet Tiresias

Autoři

NOKKALA MILTOVÁ, Radka (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vyd. Brno, Od objevu k interpretaci : Znalectví, sběratelství a ikonografie umění raného novověku, od s. 239-246, 8 s. 2020

Nakladatel

Masarykova univerzita - Books and Pipes

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60401 Arts, Art history

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/20:00116309

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-210-9557-1

Klíčová slova česky

Kravaře; Ovidius; Proměny; Teireisiás; barokní umění; štuk; ikonografie; antická mytologie

Klíčová slova anglicky

Kravaře; Ovidius; Metamorphoses; Tiresias; Baroque Art; Stucco; Iconography; Ancient Mythology

Štítky

rivok

---

Anotace

V originále

Zámek ve slezských Kravařích byl dne 21. ledna 1937 zasažen ničivým požárem, při němž byla nenávratně ztracena štuková výzdoba stropů prvního patra. Podoba původní štukové dekorace je tak známa pouze prostřednictvím fotografií pořízených v průběhu třicátých let. Nacházela se zde bohatá mytologická výzdoba, jíž dominoval strop reprezentativního sálu, umístěného v severním křídle budovy. Ikonografie štukové výzdoby hlavního sálu byla dosud určována jako „Hostina olympských bohů“, nicméně zásadní interpretační obrat přineslo nalezení grafického a potažmo textového zdroje. Tím byla edice Ovidiových Metamorfóz, která stále náleží mezi málo prozkoumané a zhodnocené tisky a prozatím k její recepci v českých zemích nemáme příliš dokladů. Touto edicí byl výpravný tisk norimberského tiskaře a vydavatele Johanna Jacoba Sandrarta publikovaný v Norimberku roku 1698. Strop hlavního sálu kravařského zámku, kde našel uplatnění zajímavý, ale málo známý příběh III. knihy Metamorfóz, líčící osudy slavného proroka Tireisia. Vedle příběhu samotného se příspěvek věnuje dobovým výkladům Tireisiova soudu. Kravařský hlavní sál však reprezentoval mnohem podstatnější fenomén barokního umění, neboť motivy Tireisiova soudu náleží mezi zcela raritně se vyskytující raněnovověkou ikonografii, která se v monumentálních uměleckých zakázkách neobjevuje vůbec. Kravařský štukový strop tak zastupoval dosud jediné známé znázornění tohoto příběhu nejen v kontextu středoevropském, ale patrně i evropském.

Anglicky

The chateau in Kravaře was ravaged by a devastating fire on 21 January 1937, during which the stucco decoration of the first floor ceilings were lost. Therefore, the appearance of the original stucco decoration is known only from the photographs taken during the 1930s. Rich mythological decoration was found there, which was dominated by the ceiling of the grand hall. Until recently the iconography of the stucco decoration had been identified as The Feast of the Olympian Gods. Nevertheless, a major interpretation shift occured when its graphic and textual source was found. It was the edition of Ovid´s Metamorphoses produced by the Nuremberg printer and publisher Johann Jacob Sandrart in Nuremberg in 1698. The main hall of the Kravaře Chateau depicted the fortunes of the famous prophet Tiresias. Besides the story itself, the paper deals with the period interpretations of Tiresias´Judgement. However, the grand hall in Kravaře represented much more substantial phenomenon of Baroque art because the theme of Tiresias´Judgement belongs among the quite exceptionally occuring early modern iconography that does not appear in commissioned monumental art works at all.