POLOUČEK, Oto. Progresivní formy lidových tradic a jejich místo v životě pracujícího lidu: jazyk pozdního socialismu a československá etnografie. In Vy/po/zne/užívání etnologických věd od 19. století do současnosti: konference České národopisné společnosti. 2020.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Progresivní formy lidových tradic a jejich místo v životě pracujícího lidu: jazyk pozdního socialismu a československá etnografie
Autoři POLOUČEK, Oto.
Vydání Vy/po/zne/užívání etnologických věd od 19. století do současnosti: konference České národopisné společnosti, 2020.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Prezentace na konferencích
Obor 50404 Antropology, ethnology
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka Filozofická fakulta
Klíčová slova česky Etnologie; ideologie; socialismus; jazyk
Změnil Změnil: PhDr. Mgr. Oto Polouček, Ph.D., učo 361772. Změněno: 19. 9. 2020 12:59.
Anotace
Období pozdního socialismu bývá spojováno s technokratickým přístupem k řízení státu a se značným odcizením většiny společnosti a dokonce i vládnoucích vrstev od státní ideologie směřování ke komunismu, které se v souvislosti s neefektivitou plánovaného hospodářství a stále hlubším zaostáváním za demokratickými zeměmi jevilo jako nereálné. Ideologie však tvořila pevný pilíř, který pomáhal spolu se spojenectvím se Sovětským svazem udržovat vládnoucí komunistické strany u moci. Zpochybnění základních ideálů a autorit, kterým byly připisovány, nebylo přijatelné – odtržení oficiálního jazyka od reálného světa však vedlo ke vzniku systému, který umožňoval obeznámeným lidem v kontextu jejich možností a limitů vkládat do neměnných ideologických frází nové a dokonce protichůdné obsahy za účelem vytváření prostoru pro realizaci vlastních zájmů. Myšlenky rusko-amerického antropologa Alexeje Jurčaka (který zmíněný stav označuje jako hypernormalizaci) však stále čekají na kritické zhodnocení v nejrůznějších lokálních, společenských, ale i profesních prostředích a lze je promýšlet i v rámci československé etnografie. Užití hypernormalizovaného jazyka mohlo pomoci legitimizovat vlastní výzkumné záměry v období, ve kterém zájem o tradiční (kapitalistické) prostředí nepříliš korespondoval s oficiální ideologií prosazující pokrok, změnu a likvidaci starých pořádků.
VytisknoutZobrazeno: 29. 7. 2024 10:10