Detailed Information on Publication Record
2020
Badatelské přesahy německojazyčného národopisu českých zemí třicátých a čtyřicátých let 20. století
DRÁPALA, DanielBasic information
Original name
Badatelské přesahy německojazyčného národopisu českých zemí třicátých a čtyřicátých let 20. století
Name (in English)
Research Overlaps in the German-Language Ethnography of the Czech Lands in the 1930s and 1940s
Authors
DRÁPALA, Daniel (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)
Edition
Národopisný věstník, 2020, 1211-8117
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Článek v odborném periodiku
Field of Study
60101 History
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
References:
RIV identification code
RIV/00216224:14210/20:00116457
Organization unit
Faculty of Arts
Keywords in English
German University in Prague; History of ethnology; Moravian Wallachia; Sudetenland ethnography; Tribal ethnography (stammheitliche Volkskunde)
Tags
Tags
Reviewed
Změněno: 27/1/2021 13:41, Mgr. et Mgr. Eva Chovancová
V originále
Studie je věnována problematice německojazyčného (sudetoněmeckého) národopisu českých zemí na příkladu analýzy a kontextualizace vybraného rukopisného pramene o výročních obyčejích na moravském Valašsku (Walter Repper: Das Kirchenjahr und seine Feste bei den mährischen Walachen). Autor se ve svém textu poukazuje na paralelnost vývoje českojazyčného a německojazyčného národopisného výzkumu 19. a počátku 20. století, který vykazoval jen ojedinělé přesahy a kontakty mezi etnicky vyhraněnými societami. Od 30. let 20. století je ale patrný vzrůstající zájem německých badatelů o kulturu slovanského obyvatelstva českých zemí. Tento trend se opíral o koncept tzv. „kmenového národopisu“ (stammheitliche Volkskunde) a nalezl naplnění i ve vzniku samostatného pracoviště na Německé univerzitě v Praze zaměřeného na kmenové dějiny a národopis Moravy (Lehrstuhl für Volkskunde und Stammesgeschichte Mährens). V kontextu tohoto směru sudetoněmeckého národopisu je analyzován rukopis Waltera Reppera o obyčejích a zvycích na Moravském Valašsku, který je datován rokem 1939. Jeho autor studoval na přelomu 30. a 40. let 20. století na Německé univerzitě v Praze a práci vytvořil nejspíše v rámci praktického školení studentů. Obsah rukopisu je komparován se staršími publikovanými pracemi o obyčejové kultuře Valašska, následně jsou identifikovány konkrétní inspirační zdroje. Autor studie se zároveň snaží poukázat, nakolik zaměření Repperovy práce koresponduje s uplatňováním konceptu tzv. „kmenového národopisu“.
In English
The study deals with the German-language (Sudeten German) ethnography in the Czech lands, exemplifying it with an analysis and contextualization of a selected hand-written source concerning annual customs in Moravian Wallachia (Walter Repper: Das Kirchenjahr und seine Feste bei den mährischen Walachen). In his text, the author points out the parallelism in the development of Czech-language and German-language ethnographic research in the 19th and early 20th centuries. This research showed only rare overlaps and contacts between ethnically defined societies. However, the 1930s saw an increasing interest of German researchers in the culture of Slavic inhabitants of the Czech lands. This trend was based on the concept of “tribal ethnography” (stammheitliche Volkskunde) and it was consummated by the establishment of an independent department at German University in Prague, which focused on tribal history and ethnography of Moravia (Lehrstuhl für Volkskunde und Stammesgeschichte Mährens). It is in the context of this Sudeten German ethnography´s orientation that Walter Repper´s manuscript about customs and habits in Moravian Wallachia is analysed. The manuscript is dated to 1939. The author of it studied at German University in Prague at the turn of the 1940s, and he wrote the work most probably as part of a students´ practical training. The content of the manuscript is compared with earlier published works about customary culture of Wallachia, and subsequently particular sources of inspiration are identified. The author of the study tries to highlight to which degree the focus of Repper´s work corresponds to the application of the “tribal ethnography”
Links
| MUNI/A/1093/2019, interní kód MU |
|