Analýza vhodných přístupů k určování etnické příslušnosti osob a sběru etnicky senzitivních dat v prostředí ČR

ŠIMÍKOVÁ, Ivana, Matouš JELÍNEK a Lucie OBROVSKÁ. Analýza vhodných přístupů k určování etnické příslušnosti osob a sběru etnicky senzitivních dat v prostředí ČR. Praha: VÚPSV, 2019, 91 s. ISBN 978-80-7416-364-7.

Základní údaje

• Originální název: Analýza vhodných přístupů k určování etnické příslušnosti osob a sběru etnicky senzitivních dat v prostředí ČR
• Název anglicky: Analysis of suitable approaches to the determination of ethnicity and collecting ethnically sensitive data in the Czech Republic
• Autoři: ŠIMÍKOVÁ, Ivana, Matouš JELÍNEK a Lucie OBROVSKÁ.
• Vydání: Praha, 91 s. 2019.
• Nakladatel: VÚPSV

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Odborná kniha
• Obor: 50404 Antropology, ethnology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• WWW: full-text
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• ISBN: 978-80-7416-364-7
• Klíčová slova anglicky: ethnicity; ethnic data; ethnic minority; Roma; proxy; survey; social constructivism; essentialism; external identification
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Studie se zabývá možnostmi sběru etnicky senzitivních dat ve vztahu k romské menšině v kontextu České republiky z hlediska teoretického, praktického i epistemologického. Vznikla na základě zadání Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a analyzuje různé praxe sběru etnicky senzitivních dat v členských státech EU a jejich relevanci pro specifické podmínky České republiky. Zabývá se problematikou definice základní populace na základě etnicity a způsobů identifikace příslušníků této populace pro potřeby kvantitativního šetření. Identifikace etnické příslušnosti je konceptualizována jako epistemologický spíše než technický problém. Studie identifikuje tři přístupy k určování etnické příslušnosti a popisuje jejich vztah k epistemologickým aspektům sběru etnicky senzitivních dat. Jde o přístup esencialistický, který etnicitu konceptuali¬zuje jako objektivní stav, jenž je třeba zjistit; přístup konstruktivistický, který etnicitu konceptualizuje jako multidimenzionální a dynamický proces; a přístup externí identifi¬kace, který klade důraz na připsaný aspekt etnicity. Dále studie analyzuje výhody a nevýhody a s tím spojená metodologická dilemata všech tří přístupů v kontextu podmínek statistických šetření a analýz. V závěru se pak studie věnuje etickému aspektu sběru etnicky senzitivních dat. Přílohy pak obsahují konceptualizaci etnicity z pohledu sociálních věd, která se kloní k sociálně konstruktivistickému paradigmatu, legislativní analýzu sběru etnických dat, jež zkoumá různé aspekty etnicky senzitivních dat z hlediska zákonných norem a přehled evropských statistických šetření zaměřených na sběr etnicky senzitivních dat od roku 2000.

Anotace anglicky

The study explores the possibilities of collection of ethnic data related to the Roma minority in the context of the Czech Republic from theoretical, practical, and epistemological perspective. The study was realized on the basis of the Czech Ministry of Work and Social Affairs‘ assignment and it analyses various practices of collection of ethnic data in the member states of the EU and their relevance to the specific conditions in the Czech Republic. The study explores the issues of definition of a population based on ethnicity and ways of identification of this population’s members for the purposes of quantitative survey. The identification of ethnicity is conceptualized as epistemological rather than technical problem. The study identifies three approaches in identification of ethnicity and describes their relation to the epistemological aspects of the collection of ethnic data. It is essentialist approach, which conceptualizes ethnicity as an objective condition, that is to be found out; the constructivist approach, which conceptualizes ethnicity as a multidimensional and dynamic process; and the external identification, which emphasizes the ascribed aspects of ethnic identity. Further, the study analyses methodological dilemmas as well as advantages and disadvantages of the three presented approaches in the context of statistical survey and analysis. Finally, the study discuses ethical aspect of the collection of ethnic data. The attachments consist of three parts: conceptualization of the ethnicity from the perspective of social sciences, that follows the social constructivist paradigm; legislative analysis of the collection of ethnic data, that examine various aspects of ethnic data from the legal perspective; and an overview of European statistic survey focused on the collection of ethnic data since 2000.