2020
Klinické a sociální prediktory kvality života u dětí a mladších dospělých s poruchou autistického spektra
DANHOFER, Pavlína, Hedvika DUŠKOVÁ, Lenka KNEDLÍKOVÁ, Nela NOVÁKOVÁ, Ondřej HORÁK et. al.Základní údaje
Originální název
Klinické a sociální prediktory kvality života u dětí a mladších dospělých s poruchou autistického spektra
Název anglicky
Clinical and social predictors of quality of life in children and young adults with autism spectrum disorder
Autoři
DANHOFER, Pavlína (203 Česká republika, domácí), Hedvika DUŠKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Lenka KNEDLÍKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Nela NOVÁKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Ondřej HORÁK (203 Česká republika, domácí), Ladislav DUŠEK (203 Česká republika, domácí) a Hana OŠLEJŠKOVÁ (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Ceska a slovenska neurologie a neurochirurgie, Praha, Nakladatelské a tiskové středisko ČLS JEP, 2020, 1210-7859
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30103 Neurosciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 0.350
Kód RIV
RIV/00216224:14110/20:00116529
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
UT WoS
000566715200008
Klíčová slova česky
poruchy autistického spektra; dětský autismus; atypický autismus; Aspergerův syndrom; kvalita života; SQUALA; PedsQL
Klíčová slova anglicky
autism spectrum disorders; childhood autism; atypical autism; Asperger syndrome; quality of life; SQUALA; PedsQL
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 7. 2. 2022 10:11, Mgr. Tereza Miškechová
V originále
Úvod: Poruchy autistického spektra (PAS) se řadí mezi neurovývojové poruchy s klinickou manifestací v dětském věku charakterizované potížemi v sociální interakci a komunikaci, omezenými zájmy a repetitivními prvky v chování. V posledních letech je zaznamenán významný nárůst prevalence této poruchy. Onemocnění zasáhne celou rodinu a mapování kvality života u těchto pacientů a jejich rodin je zásadní. Metodika: V souboru 103 pacientů s PAS sledovaných na Klinice dětské neurologie LF MU a FN Brno v letech 1996–2016 byla retrospektivně analyzována základní anamnestická a demografická data, na jejichž základě byla navržena čtyři kumulativní riziková skóre charakterizující stupeň postižení pacienta s PAS: Charakteristické projevy, deficity a zátěžové faktory; Komunikace; Nespecifické variabilní rysy; Komorbidity. U 39 pacientů ze souboru byly v prospektivní části studie hodnoceny standardizované dotazníky kvality života Subjective Quality of Life Analysis (SQUALA) a Pediatric Quality of Life Inventory (PedsQL). Následně byl studován vztah mezi tíží vyjádření PAS pomocí rizikových kumulativních skóre a kvalitou života pacientů. Výsledky: Byl prokázán četný výskyt komunikačních problémů a charakteristických projevů PAS. Z výsledných kumulativních rizikových skóre popisujících tyto dimenze byly nejlépe znatelné rozdíly mezi různými typy autismu (dětský autismus > atypický autismus > Aspergerův syndrom). Pouze skóre založené na četnosti výskytu různých Komorbidit nerozlišilo různé typy PAS. Data ze standardizovaných dotazníků SQUALA a PedsQL prokázala velmi kritické hodnocení aspektů kvality života rodiči postižených pacientů a důležitost jednotlivých atributů kvality života korelovala s tíží postižení PAS stanovené na základě kumulativních rizikových skóre. Závěr: Nástroj stanovení kumulativních rizikových skóre se ukázal jako efektivní v hodnocení tíže postižení PAS. Bylo prokázáno, že kvalita života rodiny klesá s rostoucí tíží postižení pacienta s PAS.
Anglicky
Aim: Autism spectrum disorders (ASD) are ranked among neurodevelopmental disorders with clinical manifestation in childhood characterized by difficulties in social interaction and communication, limited interests and repetitive behavior. In recent years, there has been a significant increase in the prevalence of this disorder. The disease affects the whole family and the mapping of quality of life of these patients and their families is essential. Methods: In a group of 103 patients with ASD monitored at the Department of Pediatric Neurology of the Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno in 1996 -2016, the basic anamnestic and demographic data were retrospectively analyzed and four cumulative risk scores were proposed: Characteristic manifestation, deficits and stress factors; Communication; Non-specific variable features; Comorbidities. In the prospective part of the study, standardized quality of life questionnaires Subjective Quality of Life Analysis (SQUALA) and Pediatric Quality of Life Inventory (PedsQL) were evaluated in 39 patients from the set. Subsequently, the relationship between the severity of ASD expression by means of risk cumulative scores and patient quality of life was studied. Results: Numerous incidents of communication problems and ASD manifestations were demonstrated. Of the resulting cumulative risk scores describing these dimensions, the most noticeable differences were between the different types of autism (child autism > atypical autism > Asperger syndrome). Only scores based on the frequency of occurrence of different Comorbidities did not differentiate between different types of ASD. Data from standardized SQUALA and PedsQL questionnaires showed a very critical assessment of the quality of life aspects by the parents of the affected patients and the importance of the individual quality of life attributes correlated with the severity of ASD disability which were determined on the basis of cumulative risk scores. Conclusion: The tool for assessing cumulative risk scores has proved effective in assessing the severity of ASD involvement. It has been shown that the quality of life of the family decreases with increasing severity of disability of the ASD patient.
Návaznosti
| ROZV/23/LF3/2019, interní kód MU |
| ||
| ROZV/28/LF6/2020, interní kód MU |
|