2020
Introducción del discurso directo en el latín tardío
MIKULOVÁ, JanaZákladní údaje
Originální název
Introducción del discurso directo en el latín tardío
Název česky
Uvozování přímé řeči v pozdní latině
Název anglicky
Introduction of direct discourse in Late Latin
Autoři
MIKULOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Acta antiqua Academiae scientiarum Hungaricae, Magyar Tudomanyos Akademia Klasszika-Filologiai Kozlemenyei, 2020, 0044-5975
Další údaje
Jazyk
španělština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60202 Specific languages
Stát vydavatele
Maďarsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/20:00114340
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
latina; přímá řeč; reprodukovaná řeč; uvozující výraz
Klíčová slova anglicky
Latin; direct speech; reported speech; quotative marker
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 30. 4. 2021 07:47, Mgr. Igor Hlaváč
V originále
El artículo se enfoca en los verbos de habla utilizados para introducir la oración directa en el latín tardío y el cambio de uso ocurrido desde los tiempos del latín clásico. Se analiza el uso de cuatro formas verbales más frecuentes en una selección de textos tardíos, en concreto dixit, dicens, ait, inquit. Se examinan sus características y evolución hacia marcadores de citas. Se demuestra que en los textos tardíos hay mayor variedad de términos introductores, mientras que en los clásicos prevalece el verbo inquit. A pesar de senales de gramaticalización, ninguna de las cuatro formas llegó a convertirse en un marcador plenamente evolucionado. Por ende, la características básicas del uso de introductores en el latín tardío son variabilidad y heterogeneidad.
Anglicky
This paper examines verbs of speech used for introducing direct speech in Late Latin and changes which occurred from Classical to Late Latin. It focuses on four verbal forms which were previously identified as the most frequent in selected Late Latin texts, namely inquit, ait, dicens, and dixit. Their properties and patterns of use are examined and their development into quotative markers are considered. It is shown that while in Classical Latin inquit prevails, in Late Latin the range of verbal forms is wider and includes verbal forms that in Classical texts almost never appeared or had different functions than introducing direct speech. It is argued that despite some signs of grammaticalization, none of the examined forms has become a fully developed quotative marker. Thus, concerning the means for introducing direct speech, variability and heterogeneity are the basic characteristics of Late Latin texts.
Návaznosti
| GA18-01878S, projekt VaV |
|