J 2020

Grenze – Kontaktzone – Niemandsland. Die March-Thaya-Region während des frühen Mittelalters

EICHERT, Stefan, Jiří MACHÁČEK a Nina BRUNDKE

Základní údaje

Originální název

Grenze – Kontaktzone – Niemandsland. Die March-Thaya-Region während des frühen Mittelalters

Název česky

Hranice - kontaktní zóna - země nikoho. Pomoraví a Podyjí v raném středověku

Název anglicky

Frontier – Contact Zone – No Man’s Land. The Morava-Thaya-region during the Early Middle Ages

Autoři

EICHERT, Stefan (40 Rakousko), Jiří MACHÁČEK (203 Česká republika, garant, domácí) a Nina BRUNDKE (40 Rakousko)

Vydání

Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich, Wien, Österreichische Gesellschaft für Mittelalterarchäologie, 2020, 1011-0062

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60102 Archaeology

Stát vydavatele

Rakousko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14210/20:00114442

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

raný středověk; Weinviertel; Morava; pohraniční zóna; kontaktní zóna

Klíčová slova anglicky

Early Middle Ages; Weinviertel region; Moravia; Border Zone; Contact Zone

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 15. 2. 2021 13:01, prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.

Anotace

V originále

Der Verlauf der Flüsse Thaya und March definiert heute einen großen Teil der Grenze zwischen Österreich und der Tschechischen Republik. In der jüngeren Vergangenheit erlebte diese Grenzregion gravierende Veränderungen, die ihren Höhepunkt im Fall des Eisernen Vorhangs fanden. Durch diesen wurde die Grenze wieder durchlässig für Interaktionen, Austausch und Kommunikation. Auch im frühen Mittelalter können in dieser Region gravierende Veränderungen an archäologischen und historischen Quellen nachverfolgt werden und – abhängig vom Kontext – kann sie als Grenze, Kontaktzone oder Niemandsland interpretiert werden, wo zu verschiedenen Zeiten unterschiedliche Systeme aufeinander treffen: Im 6. und 7. Jahrhundert nach Christus lässt sich keine Grenze im eigentlichen Sinne fassen. Dies ändert sich im Laufe des 8. Jahrhunderts, als sich zwei unterschiedliche Einflusssphären in der Region fassen lassen und unter den Begriffen „slawisch“ und „awarisch“ zusammengefasst werden können. Im 9. Jahrhundert trifft in der Region das Karolingische Reich im Südwesten auf Großmähren im Nordosten. Durch ungarische Übergriffe und ökologische Veränderungen erlebt die Region im 10. Jahrhundert eine Regression. Nur wenige Jahrzehnte später lassen sich allerdings bereits gedeihende neue Siedlungen abseits der alten Zentren fassen. Im 11. Jahrhundert entwickelt sich das Gebiet letztlich hin zu einer Grenze in einem Dreieck zwischen arpadisch-ungarischem, mährisch-přemyslidischem und babenbergischem Einflussbereich.

Česky

Řeky Dyje a Morava dnes vymezují velkou část hranice mezi Rakouskem a Českou republikou. V nedávné minulosti tato příhraniční oblast prošla hlubokými transformacemi, které vyvrcholily pádem železné opony. Hranice opět stala propustnou pro výměna a komunikace. I v raném středověku procházel tento region transformací: v závislosti na kontextu je region Morava-Thaya vnímán jako hranice, jako kontaktní zóna i jako země nikoho. V 6. a 7. století nelze rozpoznat žádnou skutečnou hranici. To se mění v 8. století, kdy dochází k oddělení různých systémů - zahrnutých pod pojmy slovanský a avarský. V 9. století se na jihozápadě nachází karolinská říše a na severovýchodě Velká Morava. Kvůli maďarským válkám a také kvůli ekologickým změnám zažil region v 10. století regres. Avšak až o několik desetiletí později vzkvétají nové osady mimo stará centra. A konečně, v 11. století se region vyvinul v hraniční trojúhelník mezi Přemyslovskou Moravou, Árpádským Maďarskem a Babenbergskou markou.

Návaznosti

GF15-34666L, projekt VaV
Název: Hranice, kontaktní zóna nebo země nikoho? Pomoraví a Podyjí od raného do vrcholného středověku

Přiložené soubory