2020
Interakce při řešení problémově orientovaných úloh ve výuce přírodovědy
ČEŠKOVÁ, TerezaZákladní údaje
Originální název
Interakce při řešení problémově orientovaných úloh ve výuce přírodovědy
Název česky
Interakce při řešení problémově orientovaných úloh ve výuce přírodovědy
Název anglicky
Interaction While Solving the Problem-Oriented Tasks in Primary Science Education
Autoři
ČEŠKOVÁ, Tereza (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Orbis Scholae, Praha, Karolinum, 2020, 1802-4637
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14410/20:00117004
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
Klíčová slova česky
problémově orientovaná úloha; problémově orientovaná situace; kompetence k řešení problémů; interakce; konverzační analýza; první stupeň
Klíčová slova anglicky
problem-oriented task; problem-oriented situation; problem-solving competence; interaction; conversation analysis; primary school
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 16. 3. 2021 14:13, Dana Nesnídalová
V originále
Ani po více než deseti letech od zavedení klíčových kompetencí do českého kurikula nemá mnoho učitelů jasnou představu, jak je ve výuce rozvíjet. Tato studie se zaměřuje na jednu z nich - kompetenci k řešení problémů. V předchozím výzkumu se ukázalo, že samotné „dobré“ zadání problémově orientované učební úlohy, které dává žákům prostor analyzovat problém a hledat různá řešení, není zárukou, že bude u žáků kompetence k řešení problémů rozvíjena. Z výzkumu vyplynula potřeba zaměřit se na průběh řešení takových úloh. Cílem této studie je proto popsat, jak probíhá interakce mezi učitelem a žáky při řešení výukových situací, které jsou založeny na problémově orientovaných úlohách, a to pomocí konverzační analýzy 12 problémově orientovaných výukových situací vybraných z 10 hodin přírodovědy pořízených v letech 2010/2011 u pěti učitelů vždy ve dvou po sobě jdoucích vyučovacích hodinách. Ze zjištění mj. vyplývá, že interakce má celkově volnější charakter, role učitele je upozaděna, učitel nechává žáky odpověď konstruovat samostatně a projevuje se ve chvíli, kdy je potřeba žákům zúžit problémový prostor, pomoci analogií s jiným kontextem apod., nikdy však přímo nenavádí k správnému řešení ani je sám neuvádí. Liší se rovněž zpětná vazba, při níž se učitel ptá po zdůvodnění žákovy odpovědi a místo vlastní opravy či doplnění elicituje zpřesnění či další možné odpovědi. V závěru je diskutována souvislost se scaffoldingem, limity výzkumu i další možné směry bádání, které by mohly ve svém výsledku pomoci vytvořit náhled na to, jak kompetenci k řešení problémů ve výuce rozvíjet.
Anglicky
It has been over ten years since the key competences were introduced into the Czech curricula; however, there are still lots of teachers who do not fully understand how to implement these competences in their teaching and instruction. This paper focuses on one of them: the problem-solving competence. In our previous research, we found that a well-designed assignment of a problem-oriented task does not guarantee developing of problem-solving competence. From our research, a need to focus on the execution of the problem-oriented task as such has emerged. The presented study aims to describe the interaction between the teacher and pupils while solving the problem-oriented situation developed around the problem-oriented task. I used the method of a conversation analysis of 15 problem-oriented situations selected from 10 primary science lessons, collected in 2010/2011 in five classes (in two subsequent lessons). My analysis shows that interactions in problem-oriented instruction have overall looser character of institutional rules; the teachers´ role is rather inhibited as they let the pupils come up with their solutions more independently, intervening in the process only if necessary - e.g. to narrow down the problem space or to help by bringing an analogy from a different context. However, the teachers never provide explicit prompts leading to direct solution of the task nor reveal the correct solution. There are also differences in the way they provide feedback and rapport during the problem-oriented situations. For instance, when the teachers ask for an explanation or justification, they elicit a specification or providing other possible solutions instead of correcting the students. In conclusion, I discuss the connection between the explored interactions and scaffolding, limitations of my research and the potentials of follow-up research to understand in more depth how to support the development of pupils problem-solving competence.
Návaznosti
| MUNI/A/1244/2016, interní kód MU |
|