2020
Historie a archeologie : limity spolupráce a porozumění mezi obory
KALHOUS, DavidZákladní údaje
Originální název
Historie a archeologie : limity spolupráce a porozumění mezi obory
Název anglicky
History and archaeology : limits of inter-disciplinary cooperation and understanding
Autoři
KALHOUS, David (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vyd. Praha, Raný český stát 10. století, od s. 211-224, 14 s. 2020
Nakladatel
Filosofia
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/20:00117211
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-7007-627-9
Klíčová slova česky
Archeologie; Historie; metodologie; 10. století; střední Evropa
Klíčová slova anglicky
Archaelogy; Historiography; methodology; tenth century; Central Europe
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 8. 4. 2021 22:18, Olga Barová
V originále
Spolupráce mezi archeologií a historií je omezena sociologickými faktory i limity danými samotnou povahou zkoumaných pramenů. Autor na několika příkladech ukazuje, že odlišný charakter a četnost psaných dokumentů značně omezuje váhu jejich svědectví v konfrontaci s archeologickými objevy, často je degraduje na pouhé ilustrace a deklarované, poněkud hackované anekdoty. Domnívá se, že z dlouhodobého hlediska bude lepší, když namísto úsilí zaměřeného na přímou konfrontaci neporovnatelných souborů informací budou tyto dvě disciplíny respektovat nezbytnou potřebu existence homogenního souboru dat, pokud budou existovat systematické znalosti. být dosažen. Stejně tak se domnívá, že je nezbytné, aby se výzkumní pracovníci v různých specializacích vždy snažili chápat znalosti v příbuzných oborech jako otevřený problém, aby dobře poznali metody sousedních oborů a zejména jejich limity.
Anglicky
The cooperation between archaeology and history is limited by sociological factors as well as limits given by the very nature of the examined sources. The author shows on several examples that the different character and frequency of written documents considerably limits the weight of their testimony in confrontation with archaeological discoveries, often relegating them to mere illustrations and declaimed, somewhat hackneyed anecdotes. He believes that in the long run, it will be better if instead of an effort aimed at a direct confrontation of incomparable sets of information, the two disciplines will respect the necessary need for the existence of a homogeneous set of data if any systematic knowledge is to be reached. Likewise, he believes it is necessary for researchers in various specializations to always endeavour to understand the knowledge in related disciplines as an open problem, to get to know well the methods of neighbouring disciplines and especially their limits.
Návaznosti
| MUNI/A/1295/2019, interní kód MU |
|