J 2020

Simulační trénink v invazivní a intervenční kardiologii

SMITALOVÁ, Radka, David POSPÍŠIL, Barbora FARKASOVÁ, Jan KAŇOVSKÝ, Petr KALA et. al.

Základní údaje

Originální název

Simulační trénink v invazivní a intervenční kardiologii

Název anglicky

Simulation training in invasive and interventional cardiology

Autoři

SMITALOVÁ, Radka (203 Česká republika, domácí), David POSPÍŠIL (203 Česká republika, garant, domácí), Barbora FARKASOVÁ (203 Česká republika, domácí), Jan KAŇOVSKÝ (203 Česká republika, domácí) a Petr KALA (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Intervenční a akutní kardiologie, Olomouc, Solen, s.r.o. 2020, 1213-807X

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30201 Cardiac and Cardiovascular systems

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14110/20:00117287

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

simulace v medicíně; simulační trénink; intervenční kardiologie

Klíčová slova anglicky

simulation in medicine; simulation training; interventional cardiology

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 9. 12. 2020 11:58, Mgr. Tereza Miškechová

Anotace

V originále

Tato práce shrnuje poznatky z oblasti simulační techniky využívající podporu virtuální reality jako vzdělávací a tréninkovou pomůcku v oblasti intervenční kardiologie. Autoři se věnují historickému vývoji, současnými možnostem, formám simulačních modalit, jejich výhodám, nevýhodám a limitacím. Dosud publikované studie ukazují, že simulátory jsou užitečným prostředkem pro hodnocení a trénink dovedností operatéra. Vzájemné srovnání těchto studií je však pro jejich různorodost obtížné. Neexistuje dostatek prací, které kvantifikují přínos simulačního tréninku do reálné klinické praxe či srovnávají výsledky simulačního tréninku s konvenčním.

Anglicky

This document summarizes the knowledge based on virtual reality simulations used as a learning and training instrument in interventional cardiology. The authors focus on historical development, current possibilities, forms, advantages, disadvantages, and limitations of various simulation modalities. The studies published so far have shown that simulators are useful tools for the assessment and training of operator skills. However, a comparison of these studies is difficult because of their diversity. There are not enough studies quantifying the benefits of simulation training in real clinical practice or comparing the results of simulation training with the conventional one.