2020
Jeskyně Feryho tajná a její fauna (Moravský kras, Česká Republika)
ROBLÍČKOVÁ, Martina, Jan MRÁZEK a Aleš PLICHTAZákladní údaje
Originální název
Jeskyně Feryho tajná a její fauna (Moravský kras, Česká Republika)
Název česky
Jeskyně Feryho tajná a její fauna (Moravský kras, Česká Republika)
Název anglicky
Feryho tajná Cave and its fauna (Moravian Karst, Czech Republic)
Autoři
ROBLÍČKOVÁ, Martina (203 Česká republika), Jan MRÁZEK a Aleš PLICHTA (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Acta Mus. Moraviae, Sci. geol. Brno, Moravské zemské muzeum, 2020, 1211-8796
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10506 Paleontology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14310/20:00117330
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky
svrchní pleistocén; holocén; Moravský kras; Ostrov u Macochy; jeskyně Feryho tajná; savčí fauna; hnědý medvěd; jeskynní hyena; vlk; jezevec; domácí zvířata
Klíčová slova anglicky
Late Pleistocene; Holocene; Moravian Karst; Ostrov u Macochy; Feryho tajná Cave; mammalian fauna; brown bear; cave hyena; wolf; badger; domestic animals
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 20. 4. 2021 11:22, Mgr. Marie Šípková, DiS.
V originále
Jeskyně Feryho tajná leží v severní části Moravského krasu. Podle uložených sedimentů a rozdílného tvaru chodeb lze usuzovat, že jeskyně prošla několika stadii vývoje. Speleologický výzkum odhalil jak pleistocenní, tak holocenní sedimenty, faunu této doby a rovněž doklady o využívání jeskyně člověkem doby bronzové. V článku jsou zpracovány zvířecí osteologické nálezy pleistocenního i holocenního stáří. Pleistocenní vrstvy obsahují především kosti medvěda hnědého (Ursus arctos ssp., 21 % determinovaných kostí) a blíže neurčeného medvěda (ne však jeskynního - 13 %). V několika kusech byly nalezeny kosti ostatních šelem, jako vlka, lva jeskynního a hyeny jeskynní. Pleistocenní vrstvy rovněž obsahovaly několik kostí býložravců - koně, pratura nebo zubra, soba nebo srstnatého nosorožce, které byly do jeskyně přitaženy zmíněnými šelmami. Kosti mědvědů patřily jak dospělcům, tak mláďatům, přičemž minimální počet jedinců byl 11. Provedená osteologická analýza prodkázala, že jeskyně byla používána medvědem hnědým jako zimoviště a samicím jako místo pro rození mláďat. Datování medvědí kosti přineslo rozpětí 47 000 - 43 000 BP a spadá tedy do MIS 3. V holocenních vrstvách dominovaly kosti jezevce (28 % determinovaných kostí). V holocenénu byla jeskyně tedy užíváně jako doupě jezevců, lišek nebo divokých koček. Občas byla jeskyně využita jako doupě i vlkem. Využívání jeskyně jinými šelmami v holocénu dokazují i kosti zajíce, srnce nebo jelena. Kosti domácích zvířat - ovce či kozy, prasete a krávy dokazují využívání jeskyně člověkem, které lze časově zařadit, na základě nalezené části nádoby, do doby bronzové. Feryho tajná je v rámci Moravského krasu unikátní jeskyní, neboť se jedná o jedinou dosud známou jeskyni obývanou výhradně medvědem hnědým.
Anglicky
The Feryho tajná Cave is located in the northern part of the Moravian Karst (Czech Republic). Based on the deposited sediments and the different shape of the individual corridors, it can be stated that the cave has gone through several stages of development. Speleological research has revealed Pleistocene and Holocene sediments, but mainly provided evidences of the cave using by Late Pleistocene and Holocene fauna as well as probably Bronze Age people. Only the bones of large and medium-sized mammals are evaluated in the presented article, not very numerous bones of small mammals (rodents, insectivores and bats), birds, amphibians and fish will be processed and published in the following years. The Late Pleistocene layer (lower finding layer, ie. lower layer containing animal bones) of the Feryho tajná Cave contained mainly bones of brown bear (Ursus arctos ssp., 21 % of determined bones) and unspecified bear (but not a cave bear, Ursus sp., 13 % of determined bones). In small quantities were found bones of other carnivores, such as wolf (Canis lupus), cave lion (Panthera spelaea) or cave hyena (Crocuta crocuta spelaea). The Late Pleistocene layers also contain several pieces of bones from herbivores such as horse (Equus sp.), aurochs or steppe bison (Bos primigenius / Bison priscus), rain deer (Rangifer tarandus) or woolly rhinoceros (Coelodonta antiquitatis), which were brought into the cave by above-mentioned carnivores. Brown bear bones belonged both to adults, and cubs. Minimal number of brown bear individuals (MNI) was 11. The performed osteological analysis shows, that the cave was used as brown bear wintering site as well as the place where females gave birth to the cubs, possibly the cave was used by other carnivores as the occasional shelter during the Late Pleistocene. Dating of a brown bear bone sample places the sedimentation of the Late Pleistocene layer into the period 47 000–43 000 years BP (MIS 3). Bones of badger (Meles meles, 28 % of determined bones) dominated in the Holocene layer (upper finding layer, ie. upper layer containing animal bones) of the Feryho tajná Cave. The cave at this time served mainly as a badger burrow, which was occasionally inhabited also by foxes (Vulpes vulpes) and wild cats (Felis silvestris). Sometimes the cave was used as a den by wolves too. Several bone pieces of hares (Lepus europaeus), roe deer (Capreolus capreolus) and red deer (Cervus elaphus) are the remains of prey of wolves and possibly foxes and badgers (in the case of hares). Finds of bones of domestic animals (sheep or goat, domestic pig and domestic cattle) in the Holocene layer suggest that Feryho tajná Cave has been used by humans from time to time, at least to discard garbage, perhaps to store food supplies. The occasional use of the cave by humans is also proved by the discovery of a ceramic vessel from the Bronze Age. The Feryho tajná Cave is unique in the Moravian Karst in terms of the amount of bone remains of the brown bear and the minimum number of individuals from which the found bear bones come.