Šest let v Tibetu

BĚLKA, Luboš. Šest let v Tibetu. In Živá historie 12/11. 2020, s. 18-23. ISSN 1802-2278.

Základní údaje

• Originální název: Šest let v Tibetu
• Název česky: Šest let v Tibetu
• Název anglicky: Six years in Tibet
• Autoři: BĚLKA, Luboš.
• Vydání: Živá historie 12/11, od s. 18-23, 6 s. 2020.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Popularizační texty a aktivity
• Obor: 60304 Religious studies
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISSN: 1802-2278
• Klíčová slova česky: Vladimír Sís; Josef Vaniš; Tibet; Karel Beba; Lhasa; Augustin Palát; Zdeněk Málek; Jan Vinař
• Klíčová slova anglicky: Vladimír Sís; Josef Vaniš; Tibet; Karel Beba; Lhasa; Augustin Palát; Zdeněk Málek; Jan Vinař

Anotace

Tibet byl pro cizince vždy obtížně dosažitelným cílem, neboť neustále uplatňoval přísná vstupní pravidla držící počet návštěvníků, zejména těch západních, na minimu. Po jeho definitivním obsazení Čínskou lidovou republikou v říjnu 1951 se možnost návštěvy ještě zhoršila. Prvními návštěvníky po roce 1951 byli Čechoslováci, filmový režisér Vladimír Sís a kameraman a fotograf Josef Vaniš. Našim druhým návštěvníkem Tibetu byl novinář Karel Beba, akreditovaný jako korespondent ČTK v Pekingu. Jako jediný z Československa se zúčastnil první výpravy zahraničních novinářů do Lhasy, kterou Peking uspořádal v září a říjnu 1955 pro desítku pokrokových a pročínsky orientovaných žurnalistů z osmi zemí, jak sovětského bloku, tak i velkých západních států. V roce 1956 totiž podnik zahraničního obchodu Motokov zorganizoval expedici, které se zúčastnili vedle Beby rovněž novináři Alois Svoboda a Jiří Ployhar a devět dalších účastníků, jež představovali řidiči a technici. Důležitou roli zde sehrál také diplomat Augustin Palát, který zároveň fungoval i jako tlumočník z čínštiny. Primárním cílem odvážného podniku byla zatěžkávací zkouška vozidel: tří nákladních automobilů značky Tatra 111, dvou Praga V3S a jednoho motocyklu Jawa 250, která se uskutečnila pod vedením Stanislava Černého. Poslední novinářská expedice měla ukázat světu, že je protilidové povstání feudálů a otrokářů z března 1959 zcela potlačeno, viníci jsou potrestáni a tibetská společnost se opět ubírá správným směrem k budování maoistického socialismu. Zúčastnilo se jí celkem osmnáct zahraničních novinářů z deseti zemí a trvala od září do října 1959. Z naší strany byl přítomný Zbyněk Málek z Rudého práva, který v těchto novinách publikoval na podzim 1959 několik článků, a Jan Vinař, rozhlasový reportér akreditovaný v Pekingu.

Anotace anglicky

Tibet has always been a difficult destination for foreigners, as it has consistently applied strict entry rules keeping the number of visitors, especially Western visitors, to a minimum. After its final occupation by the People's Republic of China in October 1951, the possibility of a visit worsened. The first visitors after 1951 were Czechoslovaks, film director Vladimír Sís and cameraman and photographer Josef Vaniš. Our second visitor to Tibet was journalist Karel Beba, accredited as a correspondent for the Czech News Agency in Beijing. He was the only one in Czechoslovakia to take part in the first expedition of foreign journalists to Lhasa, organized by Beijing in September and October 1955 for ten progressive and pro-Chinese journalists from eight countries, both the Soviet bloc and the great western states. In 1956, the Motokov foreign trade company organized an expedition, which, in addition to Beba, was also attended by journalists Alois Svoboda and Jiří Ployhar, and nine other participants, who were drivers and technicians. An important role was also played by the diplomat Augustin Palát, who also worked as a Chinese interpreter. The primary goal of was a load test of vehicles: three Tatra 111 trucks, two Praga V3S and one Jawa 250 motorcycle, which took place under the leadership of Stanislav Černý. The last journalistic expedition was to show the world that the anti-people uprising of feudal lords and slavers in March 1959 was completely suppressed, the perpetrators were punished, and Tibetan society was once again moving in the right direction to build Maoist socialism. It was attended by a total of eighteen foreign journalists from ten countries and lasted from September to October 1959. From our side were Zbyněk Málek from Rudé právo, who published several articles in these newspapers in autumn 1959, and Jan Vinař, a radio reporter accredited in Beijing.