Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1709219, author = {Chrastina, Jan and Šilar, Čeněk and Zeman, Tomáš}, article_location = {Praha}, article_number = {2}, keywords = {Robert Galbraith Heath; schizophrenia; taraxein; septum verum; intracerebral electrodes; brain stimulation}, language = {cze}, issn = {1212-0383}, journal = {Česká a slovenská psychiatrie}, title = {Kontroverzní osobnost Robert Galbraith Heath (1915-1999).}, url = {http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=1319}, volume = {116}, year = {2020} }
TY - JOUR ID - 1709219 AU - Chrastina, Jan - Šilar, Čeněk - Zeman, Tomáš PY - 2020 TI - Kontroverzní osobnost Robert Galbraith Heath (1915-1999). JF - Česká a slovenská psychiatrie VL - 116 IS - 2 SP - 80-84 EP - 80-84 PB - Česká lékařská společnost J. E. Purkyně SN - 12120383 KW - Robert Galbraith Heath KW - schizophrenia KW - taraxein KW - septum verum KW - intracerebral electrodes KW - brain stimulation UR - http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=1319 L2 - http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=1319 N2 - Počátky využití neurochirurgické terapie v psychiatrii jsou spojovány se jmény Egas Moniz (laureát Nobelovy ceny z r. 1949 za objev léčebného významu leukotomie u některých psychóz) a Walter Jackson Freeman (zavedení a především intenzivní mediální propagace transorbitální lobotomie). Ovšem pozornost zasluhuje také americký lékař Robert Galbraith Heath, který se na poli využití neurochirurgických výkonů u psychiatrických nemocných pohyboval na začátku druhé poloviny 20. století. Po nedlouhé kariéře armádního psychiatra a podobně velmi krátkém působení v "Columbia Greystone Project" (náhrada extenzivní frontální lobotomie cílenými limitovanými topektomiemi, například v oblasti cingula nebo frontoorbitálních gyrů) nastoupil na Tulane University of Louisiana, kde se zaměřil na výzkum funkčních vztahů především hlubokých struktur mozku a biologickou (biochemickou) podstatu schizofrenie. Neurostimulace pomocí četných intracerebrálně zavedených elektrod především do oblasti septum verum u nemocných se schizofrenií přinesla velmi sporné a nedostatečně dokumentované výsledky. Navíc byla spojena se závažnými, často fatálními komplikacemi (například abscesy mozku, epileptické záchvaty, poruchy hybnosti a psychiky). Heathem deklarovaná úloha taraxeinu jako autoimunní příčiny schizofrenie nebyla dalšími četnými nezávislými výzkumy provedenými v nejrůznějších centrech potvrzena. Za nejkontroverznější z Heathových aktivit lze považovat snahu o konverzi muže s homosexuální orientací na heterosexuála pomocí stimulace mozkových struktur četnými intracerebrálně zavedenými elektrodami. I v době publikace byly výsledky Heathových prací přijímány spíše negativně. Operační technika a nedostatečnost dostupných neuroradiologických technik nutných k plánování implantace intracerebrálních elektrod vedla k velmi vysoké četnosti závažných komplikací. Při chybějící dokumentaci nutnosti rozsáhlých implantací elektrod je nutné popisované operační výkony hodnotit jako zcela neoprávněné z dobového i současného hlediska. ER -
CHRASTINA, Jan, Čeněk ŠILAR a Tomáš ZEMAN. Kontroverzní osobnost Robert Galbraith Heath (1915-1999). \textit{Česká a slovenská psychiatrie}. Praha: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, 2020, roč.~116, č.~2, s.~80-84. ISSN~1212-0383.
|