Der Schub in der Habsburgermonarchie. Instrument zur Aufrechterhaltung der öffentlichen Ordnung oder Hilfe bei der Armenfürsorge?

STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka. Der Schub in der Habsburgermonarchie. Instrument zur Aufrechterhaltung der öffentlichen Ordnung oder Hilfe bei der Armenfürsorge? Střed. Časopis pro mezioborová studia. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., 2020, roč. 12, č. 1, s. 11-39. ISSN 1803-9243.

Základní údaje

• Originální název: Der Schub in der Habsburgermonarchie. Instrument zur Aufrechterhaltung der öffentlichen Ordnung oder Hilfe bei der Armenfürsorge?
• Název česky: Postrk v Habsburské monarchii. Nástroj k zachování veřejného pořádku nebo pomocný instrument v péči o chudé?
• Název anglicky: Der Schub (removal, return at home) in the Habsburg monarchy. An Instrument to preserve public order or assistance in poor relief ?
• Autoři: STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Střed. Časopis pro mezioborová studia, Praha, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. 2020, 1803-9243.

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/20:00117405
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Postrk; Chudinství; Veřejná sféra; Kriminalita; Chudoba; Habsburská monarchie; 19. století
• Klíčová slova anglicky: Removal; Poor relief; Public space; Crime; Pauperism; Habsburg monarchy; the 19th century
• Štítky: crime, Habsburg Monarchy, Pauperism, Poor relief, public space, removal, rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam

Anotace

Der Schub, also der gezwungene Transport von Personen in ihre Heimatgemeinden, ist heute ein vergessener Prozess, der mindestens seit der Mitte des 18. Jahrhunderts in Österreich bestand und der sowohl von der Ersten österreichischen, als auch von der Ersten tschechoslowakischen Republik übernommen wurde. Der Beitrag analysiert den Schub mit Hilfe der rechtshistorischen und mikrohistorischen Methode. Die Analyse von amtlichen Archivquellen bringt die Kenntnis einer größeren Zentralisation der Schubagenda und den parallel verlaufenden Prozess der Dezentralisation von Schubkosten. Die mikro-historische Methode zeigt einen Alltag im Jahre 1828 in einer mährischen Gemeinde, die sich an der Hauptschubtrasse befand. Die inneren mit der Bewachung von Schüblingen verbundenen Probleme stellten eine große und vor allem regelmäßige Belastung für Gemeinden an Hauptschubstraßen. Sie waren oft die Gründe von Konflikten und Spannungen zwischen der Orts- und Herrschaftsverwaltung.

Anotace česky

Postrk, tedy nucený transport osob do míst jejich „úředního domova“ je dnes zapomenutý proces, který však existoval v habsburské monarchii přinejmenším od poloviny 18. století a byl převzat jak První rakouskou, tak První československou republikou. Studie analyzuje postrk pomocí právně-historické metody a mikro-historického přístupu. Analýza pramenů úřední provenience přináší poznatek větší centralizace postrkové agendy a paralelně probíhající proces decentralizace postrkových nákladů. Mikro-historický přístup ukazuje jeden „běžný“ den v roce 1828 v moravské obci, která se nalézala na hlavní postrkové trase. Vnitřní problémy spojené s ostrahou postrkovaných představovaly velkou, a především pravidelnou zátěž pro obce, ležící na hlavních postrkových trasách. Byly také častou příčinou konfliktů a napětí mezi místní proto-samosprávou a správou velkostatku.

Anotace anglicky

The removal (Schub), i.e. the enforced transportation of people to their “official home”, is today a forgotten process which existed in the Habsburg monarchy from the mid-18th century and was adopted by both the First Austrian Republic and First Czechoslovak Republic. This study analyses removal using legal-historical analyses and a micro-historical approach. An analysis of the legal rulings surrounding removal shows an ever greater centralization of the removal agenda and, at the same time, the decentralization of removal costs. The micro-historical approach presents a view of an ordinary day in a Moravian village in 1828, which lay on the main removal route. This study attempts to show how communities were put under pressure by removal, which regularly and over the long term drained human resources and was a source of conflict in the rural communities.

Návaznosti

• MUNI/A/1263/2019, interní kód MU: Název: Kulturní identita v dějinách střední Evropy (Akronym: Kulturní identita)

Investor: Masarykova univerzita, Kulturní identita v dějinách střední Evropy, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty