J 2020

Der Schub in der Habsburgermonarchie. Instrument zur Aufrechterhaltung der öffentlichen Ordnung oder Hilfe bei der Armenfürsorge?

STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka

Základní údaje

Originální název

Der Schub in der Habsburgermonarchie. Instrument zur Aufrechterhaltung der öffentlichen Ordnung oder Hilfe bei der Armenfürsorge?

Název česky

Postrk v Habsburské monarchii. Nástroj k zachování veřejného pořádku nebo pomocný instrument v péči o chudé?

Název anglicky

Der Schub (removal, return at home) in the Habsburg monarchy. An Instrument to preserve public order or assistance in poor relief ?

Autoři

STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Střed. Časopis pro mezioborová studia, Praha, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. 2020, 1803-9243

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14210/20:00117405

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

Postrk; Chudinství; Veřejná sféra; Kriminalita; Chudoba; Habsburská monarchie; 19. století

Klíčová slova anglicky

Removal; Poor relief; Public space; Crime; Pauperism; Habsburg monarchy; the 19th century

Příznaky

Mezinárodní význam
Změněno: 12. 1. 2021 12:39, PhDr. Zdeňka Stoklásková, Ph.D.

Anotace

V originále

Der Schub, also der gezwungene Transport von Personen in ihre Heimatgemeinden, ist heute ein vergessener Prozess, der mindestens seit der Mitte des 18. Jahrhunderts in Österreich bestand und der sowohl von der Ersten österreichischen, als auch von der Ersten tschechoslowakischen Republik übernommen wurde. Der Beitrag analysiert den Schub mit Hilfe der rechtshistorischen und mikrohistorischen Methode. Die Analyse von amtlichen Archivquellen bringt die Kenntnis einer größeren Zentralisation der Schubagenda und den parallel verlaufenden Prozess der Dezentralisation von Schubkosten. Die mikro-historische Methode zeigt einen Alltag im Jahre 1828 in einer mährischen Gemeinde, die sich an der Hauptschubtrasse befand. Die inneren mit der Bewachung von Schüblingen verbundenen Probleme stellten eine große und vor allem regelmäßige Belastung für Gemeinden an Hauptschubstraßen. Sie waren oft die Gründe von Konflikten und Spannungen zwischen der Orts- und Herrschaftsverwaltung.

Česky

Postrk, tedy nucený transport osob do míst jejich „úředního domova“ je dnes zapomenutý proces, který však existoval v habsburské monarchii přinejmenším od poloviny 18. století a byl převzat jak První rakouskou, tak První československou republikou. Studie analyzuje postrk pomocí právně-historické metody a mikro-historického přístupu. Analýza pramenů úřední provenience přináší poznatek větší centralizace postrkové agendy a paralelně probíhající proces decentralizace postrkových nákladů. Mikro-historický přístup ukazuje jeden „běžný“ den v roce 1828 v moravské obci, která se nalézala na hlavní postrkové trase. Vnitřní problémy spojené s ostrahou postrkovaných představovaly velkou, a především pravidelnou zátěž pro obce, ležící na hlavních postrkových trasách. Byly také častou příčinou konfliktů a napětí mezi místní proto-samosprávou a správou velkostatku.

Návaznosti

MUNI/A/1263/2019, interní kód MU
Název: Kulturní identita v dějinách střední Evropy (Akronym: Kulturní identita)
Investor: Masarykova univerzita, Kulturní identita v dějinách střední Evropy, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty