2020
Klubisté sobě : Funkcionáři Filmového klubu v Uherském Brodě v letech 1976-1989
SKOPAL, Pavel a Barbora PODŠKUBKOVÁZákladní údaje
Originální název
Klubisté sobě : Funkcionáři Filmového klubu v Uherském Brodě v letech 1976-1989
Název anglicky
Club Members for Themselves : Film Club Functionaries in Uherský Brod, 1976-1989
Autoři
SKOPAL, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí) a Barbora PODŠKUBKOVÁ (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Iluminace : časopis pro teorii, historii a estetiku filmu, Praha, Národní filmový archiv, 2020, 0862-397X
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60405 Studies on Film, Radio and Television
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/20:00117474
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky
film clubs; normalization; Czechoslovakia; Eigen-Sinn; Agency; State Socialism
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 14. 3. 2021 20:11, Mgr. Michal Večeřa, Ph.D.
V originále
Filmové kluby vytvářely v normalizačním Československu specifické kulturní prostředí. Díky rozvětvené infrastruktuře klubů a grass-roots aktivitě byly dostupné i oblastech mimo velká města. Případová studie uherskobrodského klubu umožnila identifikovat funkce, jež mohly kluby plnit pro funkcionáře, kteří jejich chod zajišťovali. Snaží se tak přispět ke komplexnějšímu porozumění normalizačnímu období coby specifickému sociálnímu světu, který se vyznačoval velmi nerovnoměrným rozložením moci, ale současně umožňoval určitou škálu jednání a taktik směřujících k uspokojení cílů a potřeb milionů lidí. V textu aplikovaný koncept Eigen-Sinn umožňuje sledovat jednání klubových funkcionářů z hlediska jejich snahy přiřknout smysl vlastnímu chování a postojům ve vztazích k autoritě – ať už se tak děje v souladu nebo v rozporu s ideologickým očekáváním na straně oné autority. Ze vzpomínek zúčastněných aktérů lze zřetelně rekonstruovat, že k převzetí pozice klubového funkcionáře je motivovala příležitost uspokojujícího a pro ně smysluplného naplnění volného času. Aktu založení klubu a práci v jeho výboru dodávali svébytný smysl, který zjevně nebyl v rozporu se „smyslem“, jehož klub nabýval pro autority (v našem případě zejména pro MěstV SSM) – současně ale platí, že jej ani zdaleka nekopíroval. Členové výboru nestáli před volbou buď/anebo: byli si vědomi toho, že MěstV SSM potřeboval vykazovat kulturní činnost prostřednictvím FK, ale současně jednali „svéhlavě“ (eigen-sinnig), když skrze tuto organizaci realizovali své osobní zájmy a ambice, spojené s filmovou kulturou či s veřejnou aktivitou v kulturní sféře. Jejich činnost nebyla v žádném ohledu „opoziční“ a do značné míry napomáhala udržovat legitimitu mocenského systému. Členové výboru uherskobrodského klubu neměli tendenci vzpírat se určeným pravidlům a mechanismům, ani se nesnažili získávat filmy jinými možnostmi, než bylo stanoveno, a zkoušet hranice možného. Něco takového nebylo v horizontu toho, jakým způsobem chtěli budovat program filmového klubu. Na druhou stranu ale nebyl „smysl“ činnosti pro klub funkcionářům zvnějšku vnucen – klubisté si jej vytvářeli sami. Jejich klub nebyl ani „ostrůvkem svobody“, ani „převodovou pákou režimu“. Byl dostupný jak smyslu, který mu připisovali funkcionáři MěstV SSM, tak smyslu, který realizoval konkrétní „klubista sobě“.
Anglicky
Film clubs created a specific cultural environment in Czechoslovakia of the so-called Normalization period of the 1970s and 1980s. Thanks to the extensive infrastructure of film clubs and grass-roots activity in their establishing and maintenance, areas outside large cities were also covered. The case study of the Uherský Brod film club made it possible to identify the functions that the clubs could perform for the functionaries who ran them in such a small city. It thus seeks to contribute to a more comprehensive understanding of the Normalization period as a specific social world characterized by a very unequal distribution of power, but at the same time enabling a range of actions and tactics to meet some of the goals and needs of millions of people. The Eigen-Sinn concept applied in the text makes it possible to monitor agency of the club officials in terms of their efforts to give meaning to their own behaviour in relation to authority — whether in accordance or conflict with ideological expectations on the part of that authority. From the memories of the participating historical actors, it can be clearly reconstructed that they were motivated to take positions as club officials as an opportunity for satisfying and meaningful fulfilment in their free time. The act of founding the club and the work in its committee had a specific sense for the functionaries — a meaning which was clearly not in conflict with the „sense“ that the club acquired for the authorities, but at the same time, far from copying it. The film club committee members did not face an either/or dilemma: they were aware that the local party body needed to show cultural activity through FK, and they still acted „eigen-sinnig“ when they implemented their personal interests and ambitions. Their activities were by no means „oppositional“ and to a large extent helped to maintain the legitimacy of the power system. The Uherský Brod club committee members tended not to defy established rules and mechanisms or test the limits of what was possible. There was no such thing on the horizon in the way they wanted to build a film club program. On the other hand, the „sense“ of activity for the club was not forced on its functionaries — they created it themselves. Their club was neither an „island of freedom“ nor a „gear of the regime.“ It was available both to the sense attributed by the local party body and to the sense implemented by any of the club functionaries themselves.
Návaznosti
| MUNI/A/1168/2019, interní kód MU |
|